Loading...
Česká armáda získá nová obrněná vozidla. Ministerstvo obrany podepsalo s firmou Eldis ze skupiny Czechoslovak Group smlouvu na pořízení 24 vozidel Titus. Resort o tom informoval na svém webu. Cena celé zakázky je zhruba 4 miliardy korun. Armáda získá 22 kusů vozidel ve velitelsko-štábní verzi a další dvě vozidla v základní výbavě bez komunikačních systémů pro výcvik řidičů či školení instruktorů a specialistů. Za jedno vozidlo Titus ve velitelsko-štábní verzi ministerstvo zaplatí zhruba 137 milionů korun bez DPH. "Nad rámec této ceny jsou ve vozidle nové technologie, které jsou vyčísleny na 38,7 milionu korun," dodal úřad. Podle resortu se při vyjednávání vyjednala celková sleva ve výši zhruba 170 milionů korun.
Česká armáda už vozidla Titus využívá. V červnu 2019 ministerstvo se společností Eldis Pardubice podepsalo smlouvu na dodávku 62 kusů za víc než šest miliard korun. Armáda nákupem získala 42 kolových obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích a 20 kolových obrněných vozidel MKPP (místo koordinace palebné podpory) včetně logistického zabezpečení a školení. Nová vozidla jsou podle ministerstva obrany oproti minulé verzi upravená a vybavená mimo jiné na základě zkušeností z války na Ukrajině.
Evropská komise a Evropská investiční banka oznámily, že z Modernizačního fondu bylo vyplaceno 3,66 miliardy eur (90,3 miliardy Kč) na podporu 34 projektů souvisejících s energetikou v devíti členských státech EU. Jedním z příjemců plateb je i Česko, které získalo 1,05 miliardy eur (25,9 miliardy Kč). Jednotlivé projekty se zaměřují na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, využívání a zavádění obnovitelných zdrojů energie, modernizaci energetických sítí a energetickou účinnost. Investice podpoří podle komise modernizaci energetických systémů v EU, sníží emise skleníkových plynů v odvětví energetiky, průmyslu a dopravy a zlepší energetickou účinnost. "Projekty pomohou příjemcům z řad členských států splnit jejich cíle v oblasti klimatu a energetiky," stojí v prohlášení unijní exekutivy. Jedná se o dosud nejvyšší vyplacenou částku z Modernizačního fondu, který je určený na podporu obnovitelných zdrojů energie. Fond je financován především z prodeje emisních povolenek v rámci systému EU ETS.
Návrh nových klimatických cílů může znamenat problém hlavně pro domácnosti s kotli na fosilní paliva. Ty by kvůli přísnějším pravidlům musely přejít na jiné zdroje vytápění. Informovalo o tom Teplárenské sdružení. Emise z kotlů už totiž podle sdružení nebude do budoucna možné příliš snižovat. Naopak pro centrální teplárny by mělo být snazší nové cíle plnit. Cena tepla z centrálního zásobování by tak podle sdružení neměla výrazně růst. Klimatické cíle ve středu zveřejnila Evropská komise. Počítají se snížením emisí oxidu uhličitého do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990.
Evropská komise cíl zveřejnila navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit. Česká vláda už ve středu uvedla, že nesouhlasí se stanovováním dalšího klimatického cíle. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je potřeba mít na paměti prosperitu a ekonomické aspekty.
Získat odklad základní školní docházky bude obtížnější. Prezident Petr Pavel podepsal novelu školského zákona, která pravidla mění. Informoval o tom na svém webu Hrad. Odklad, který se dosud týkal až 20.000 dětí, bude do budoucna nově přípustný jen v odůvodněných případech. Žádost bude třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři už doporučení dávat nebudou. Novela také umožňuje známkování žáků od první do třetí třídy slovním hodnocením a zrušit přípravné třídy základních škol. Norma také posunuje termín zápisu do základní nebo mateřské školy z dubna zpět na 15. leden až 15. únor a 15. březen až 15. duben. Součástí novely je rovněž ustanovení, podle něhož by žáci zpravidla nemohli první třídy opakovat a měli by postoupit do druhého ročníku bez ohledu na prospěch.
Kuchařky nebo školníky budou od příštího roku místo státu zřejmě platit obce a kraje - jako zřizovatelé škol. Změnu dnes schválili senátoři jako součást novely školského zákona. Podle vládní koalice je cílem převodu financování větší efektivita při správě škol. Obce a kraje mají na platy dostat víc peněz z daňových výnosů. Klub hnutí ANO i někteří koaliční senátoři ale chtěli změnu zrušit. Obávají se, že samosprávy budou nepedagogy doplácet ze svých rozpočtů. Celou novelu teď dostane k posouzení prezident. Kromě převodu financování novela ukotvuje pozici sociálního pedagoga nebo třeba umožňuje slučování menších škol.
Prezident Petr Pavel udělil čtyři milosti. Hrad o tom informoval na svých webových stránkách. Zbytek trestu Pavel prominul mimo jiné dvěma samoživotelkám. Jedna z nich byla odsouzená za neplacení výživného, druhá za řízení pod vlivem návykové látky. Třetí omilostněná žena se léčí s onkologickým onemocněním. Poslední milost udělil prezident muži odsouzenému za pěstování marihuany. Od svého nástupu do funkce udělil prezident Pavel celkem 17 milostí.
Bývalý ústecký hejtman a exposlanec ODS Jiří Šulc má jít za zneužití pravomoci na čtyři roky do vězení. Nepravomocně o tom rozhodl ústecký Krajský soud. Podle soudu zneužil pravomoci. Informaci Seznam Zpráv potvrdil Českému rozhlasu Šulcův advokát Daniel Volák. Šulc zároveň dostal pokutu 300 tisíc korun a zákaz činnosti. Rozsudek zatím není pravomocný.
Šulc se chce proti rozhodnutí soudu odvolat.
Lidí neregistrovaných u praktického lékaře bylo loni v Česku podle dat ministerstva zdravotnictví asi pět procent, část z nich přesto čerpala jejich péči. Dospělých mezi nimi bylo 449.000, dětí 34.000. Informace ministerstvo představilo na tiskové konferenci. Sdružení praktických lékařů, kterých je asi 5000 pro dospělé a 2000 pro děti, v březnu uvedlo čísla ještě vyšší, praktického lékaře v ČR podle něj nemá milion lidí, část ho sehnat nemůže, část mít nechce. Dětí a mladistvých do 18 let žije v Česku asi 1,9 milionu, praktického lékaře podle ministerstva nemá asi 1,7 procenta. "Z těchto 34.000 ale pouze 12.000 nemá vykázanou žádnou zdravotní péči," uvedl k tomu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Dospělých je podle něj bez registrace 449.000, tedy asi 5,15 procenta. Z nich s trvalým pobytem v Česku a českým občanstvím je podle resortu 159.000, zdravotní péči nečerpalo asi 41.000 z nich. Situace se velmi liší regionálně. Nedostatek lékařů je například na Ašsku a v dalších okrajových oblastech Karlovarského kraje nebo na některých místech kraje Středočeského. Největší počet lidí bez registrace u praktického lékaře je podle ministerstva občanů Ukrajiny s mezinárodní ochranou a cizinců ze zemí EU registrovaných v jiných zemích.
V jaderné elektrárně Temelín testují autonomní drony. To znamená, že jsou bez lidské obsluhy i satelitní navigace, protože její signál se do některých chráněných prostor elektrárny nedostane. Energetici je chtějí využívat při inspekcích obtížně přístupných míst, kam se dron sám dostane, zkontroluje, vyhodnotí stav a vrátí se, informoval dnes temelínský mluvčí Marek Sviták. Uživatel dronu zadá pouze místo, které má prověřit. "Pomocí speciálního softwaru a pokročilé senzoriky zvládne dron nejen pohyb v členitém terénu bez satelitního signálu, ale také sám rozhodne o optimální trajektorii, dokáže se opakovaně přiblížit ke kontrolovanému místu s milimetrovou přesností a bezpečně se vrátí na místo startu. Za pomoci umělé inteligence dokáže vyhodnotit místa, která pak vyžadují nějaký druh údržby nebo opravy,“ řekl Filip Schmidt, vedoucí odboru Životnost technologií z Výzkumného a zkušebního ústavu (VZÚ) Plzeň. Projekt vzniká za podpory Technologické agentury České republiky. Dron testovali odborníci z VZÚ Plzeň a Fly4Future v Úpravně chladicí vody, v jednom z pomocných provozů. "Zatím to bylo o tom, zda se dron v členitém terénu dokáže samostatně pohybovat a sesbírat potřebná data. V tomto směru to splnilo svůj účel,“ dodal Schmidt.
Obce, městské části a kraje budou moci žádat o podporu na projekty revitalizace brownfieldů. Peníze jsou určené na dokumentaci pro stavební povolení, ekologické audity, studie proveditelnosti nebo přípravu soutěží na stavební práce. V novém programu je připraveno 200 milionů korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). "Řada obcí má chuť a vizi, jak opuštěné areály znovu oživit, ale bez kvalitní projektové přípravy se nikam neposunou. A právě na tu často chybí peníze. Naším cílem je pomoci jim překonat tuto první překážku a otevřít cestu k tomu, aby se z nevyužívaných brownfieldů stala znovu živá místa určená pro podnikání, služby i komunitní život," uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Minimální výše dotace je podle ministerstva 500.000 korun, maximální 7,5 milionu korun. U obcí do 3000 obyvatel může dotace pokrýt polovinu uznatelných nákladů, u obcí do 10.000 obyvatel 40 procent. Města a kraje s více než 10.000 obyvateli mohou získat 30 procent nákladů.
Bývalé sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Praze na Žižkově se prodalo v aukci za 387 milionů korun. Vítězem elektronické aukce se stala právnická osoba, uvedl Úřad pro zastupování ve věcech majetkových (ÚZSVM). Prodejní cena výrazně přesáhla vyvolávací, ÚZSVM původně nabízel torzo budovy a dva pozemky za 79,12 milionu korun. Vyplývá to z údajů na aukčním webu. Prodej je třetí nejúspěšnější za dobu fungování majetkového úřadu. Majetkový úřad už před aukcí nabídl hlavnímu městu Praze možnost dorovnat nejvyšší nabídku z elektronické dražby. "Proto nyní ÚZSVM osloví město k dorovnání nejvyšší nabídky z výběrového řízení, tedy 387 milionů korun. V případě, že tak neučiní, uzavře ÚZSVM smlouvu s vítězem elektronické aukce," řekla ČTK mluvčí majetkového úřadu Michaela Tesařová. Městská část Praha 3 chtěla nemovitosti, pokud by je získala, využít pro vstupy a zázemí sousedního stadionu Viktorie Žižkov, který vlastní. Aukce, do níž se přihlásilo 11 zájemců, začala ve středu a původně měla skončit ve čtvrtek v poledne, kvůli souboji několika dražitelů se ale zhruba o hodinu protáhla. Za tu dobu vzrostla nabízená cena o 162 milionů korun. V aukci padlo 243 příhozů.
Zatím nejvyšší částku z prodeje nepotřebného majetku státu získal ÚZSVM prodejem areálu na pražském náměstí Republiky, a to 790 milionů korun. Letos v březnu vydražil majetkový úřad pražský dům U Hybernů za 447 milionů korun.
Potravináři i ministerstvo zemědělství usilují o zajištění jednotného a jasného označování potravin napříč trhem v EU. Stávající legislativa, která umožňuje používat názvy jako vegetariánský hamburger nebo sójový párek, podle potravinářů komplikuje trh a vytváří nepřehledné prostředí pro spotřebitele. Potravinářská komora ČR to uvedla v tiskové zprávě. Proti jsou někteří obchodníci, výrobci a organizace podporující alternativy k živočišným produktům. Alternativní názvy chtějí zachovat, podle nich nikoho nematou. "Cílem není omezovat, ale chránit spotřebitele a zaručit jasnost a férovost na trhu s potravinami. Záměrem je skoncovat se zmatkem na pultech, kde spotřebitelé mohou být klamáni názvy, které neodpovídají skutečnému složení," uvedla prezidentka komory Dana Večeřová.
Současná legislativa umožňuje používat názvy jako veganský burger, houbový řízek či sójový párek, zatímco například pojem máslo je na evropském trhu vyhrazen pro výrobek s minimálně 80 procenty mléčného tuku, proto ho například u českého pomazánkového másla s obsahem 31 až 36 procent použít nelze. Komora tvrdí, že současná roztříštěnost označování je pro některé firmy zmatečná a riziko záměny existuje i u spotřebitelů. Potravináři upozorňují, že v masném průmyslu jsou některé tradiční názvy, jako špekáček či tlačenka, spojené s konkrétními surovinami a výrobními postupy. "Umožnit, aby se tyto názvy používaly pro cokoli, co se jim vizuálně nebo texturou podobá, by mohlo snížit jejich význam a historickou hodnotu," dodala Večeřová. Zachovat názvy jako květákový karbanátek nebo fazolový burger naopak chtějí Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, České sdružení pro značkové výrobky nebo organizace ProVeg.
Zdražování pohonných hmot v Česku se zastavilo. Benzin Natural 95 od minulé středy zlevnil o 13 haléřů na průměrných 34 korun a 35 haléřů. Cena nafty klesla o 10 haléřů zhruba na 33 korun za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot dlouhodobě sleduje. Paliva před tím ve dvou týdnech zdražila kvůli vojenskému konfliktu mezi Izraelem a Íránem přibližně o korunu. Dostala se tak na nejvyšší úroveň za poslední dva měsíce. Nejlevněji teď natankují řidiči v Ústeckém kraji. Naopak nejdražší jsou paliva v Praze.
V Česku letos zatím spadlo nejmíň srážek za posledních 64 let. Oznámil to Český hydrometeorologický ústav. Za první půlrok pršelo míň než obvykle každý měsíc. Podle dat projektu Intersucho se i proto teď vyskytuje sucho až na 97 procentech území Česka, až v pětině země je pak extrémní. Dál ho zhoršují i aktuální tropické teploty. Třeba v Praze kvůli tomu až do odvolání platí zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech. První přeháňky přijdou do Česka už dnes. Místy se můžou objevit i bouřky. Během příštího týdne očekávají meteorologové víc srážek a má se mírně ochladit. Teploty by se měly pohybovat do 25 stupňů.
Kvůli požáru na Krétě musely české cestovní kanceláře evakuovat z hotelů desítky lidí. Některým z nich už zajistili jiné bydlení, pro další ho teprve hledají. Českému rozhlasu to potvrdil místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. Podle něj je teď na ostrově několik stovek českých turistů, ne všichni jsou ale ubytovaní v okolí požáru. Na jihovýchodě Kréty hoří od středy. Oheň zasáhl les a několik domu. Řecké úřady nařídily evakuaci zhruba 3 tisíc lidí.
Na Městském stadionu v Ostravě po obměně sportovních povrchů dokončují výměnu fotbalového trávníku. Rozšíří se i závlahový systém. Náklady na tuto část modernizace budou téměř devět milionů korun. Novinářům to řekla mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná. V první fázi nechalo město na stadionu vyměnit téměř 9000 metrů čtverečních povrchů atletického oválu a technických sektorů. Stavba byla hotová koncem června, krátce před 64. ročníkem atletického mítinku Zlatá tretra. Po jeho skončení začala druhá etapa modernizace, která zahrnuje obnovu vnitřní travnaté plochy včetně závlahového systému. "Tato etapa by měla být dokončena do 15. července tak, aby na novém trávníku mohla být odehrána již letní domácí utkání Baníku.
Vzhledem k tomu, že první utkání by měl Baník na novém trávníku sehrát již 24. července, je pro obnovu hřiště použit předpěstovaný travní koberec, který se právě v těchto dnech pokládá," řekl primátor Jan Dohnal (Spolu). Zmodernizovaný a rozšířený závlahový systém by měl přispět ke zkvalitnění péče o nově položený trávník. Rekonstrukci sportovních povrchů Městského stadionu hradí město. Celkové náklady na obnovu tartanového povrchu a rekonstrukci travnaté plochy jsou 19,8 milionu korun bez DPH.
Kolem 1500 lidí čekalo ve čtvrtek ráno na otevření pokladen Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Byla to nejdelší fronta za poslední ročníky. Lidé zaplnili nejen plochu vedle hotelu Thermal, ale fronta vedla až na nábřeží Jana Palacha. První filmoví fanoušci čekali před pokladnami už ve středu v poledne, řekli ČTK. Lidé si dnes mohou rezervovat a kupovat vstupenky na první dva dny festivalu – tedy pátek 4. července a sobotu 5. července, a to jak v pokladnách, tak v mobilní aplikaci. Novinkou 59. ročníku festivalu je i digitální Festival Pass+, který umožňuje rezervace vstupenek před příjezdem. Podle Lintimera letos tuto novinku festival zkušebně nabídnul v počtu 1000 kusů a většina se prodala.
Hotel Thermal, který je srdcem festivalu, je na páteční zahájení plně připraven. Vždy několik dní před zahájením se promění jeho interiéry ve festivalové městečko s pokladnami, službami, obchody s festivalovými upomínkovými předměty, od placek přes propisky až po trička, hrnky nebo tašky.
Polojasno až oblačno, večer až skoro jasno. Zpočátku na jihu a východě území oblačno až zataženo a ojediněle přeháňky. Nejvyšší teploty 22 až 26 °C, v nížinách Čech a jižní Moravy až 28 °C.
Sídliště Keltů z doby laténské objevili archeologové na trase budoucí dálnice na Královéhradecku. Mělo funkci obchodního a výrobního centra napojeného na dálkové obchodní trasy. Svým rozsahem a charakterem nemá v ČR obdoby. Našla se luxusní keramika, mince i svatyně.
Češi mají rádi hudební festivaly. Až tři čtvrtiny účastníků průzkumu plánují během léta vyrazit alespoň na jednu kulturní akci. Dávají přednost domácím festivalům. Jsou však ochotni cestovat i do zahraničí, a to klidně kvůli svému jedinému oblíbenému interpretovi. Nejčastěji je to Slovensko, Německo nebo Velká Británie.
Lenka Pavlová je důkazem, že i mezi kukuřičnými poli v Iowě nebo pod texaským sluncem může vyrůst sladký sen. Česká podnikatelka, která se do USA přestěhovala s jedním kufrem a půlročním synem, dnes zásobuje Ameriku tradičními československými dezerty. A nejen to – její příběh je inspirací pro každého, kdo se nebojí začít znovu.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2025, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: cesky@radio.cz, Facebook, Youtube, Instagram
Loading...
Loading...
