Loading...
Návrh rozpočtu Evropské unie (EU) pro období 2028 až 2034 Česko nyní detailně analyzuje. Chce o něm jednat konstruktivně, očekává ale dlouhé a intenzivní vyjednávání. Uvedlo to dnes ministerstvo financí. Česká republika bude prosazovat, aby byly dostatečně zohledněny tradiční oblasti jako zemědělství, ale i nové priority jako třeba obrana. Evropská komise (EK) navrhuje na sedmileté období zvýšit rozpočet na dva biliony eur (49,3 bilionu Kč). V nynějším rozpočtu na léta 2021 až 2027 byla schválena částka 1,2 bilionu eur.
Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím. Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament.
"Česká republika bude při projednávání návrhu prosazovat, aby byly dostatečně zohledněny jak tradiční oblasti jako koheze a zemědělství, tak i nové priority v oblasti obrany a bezpečnosti, dopravní infrastruktury, podpory konkurenceschopnosti a přípravy na rozšíření EU včetně podpory Ukrajiny," sdělilo ministerstvo. Zemědělský svaz ČR i Agrární komora ČR návrh rozpočtu kritizují. Podle předsedy svazu Martina Pýchy jde pro zemědělce o reálný pokles hodnoty při zohlednění evropské inflace o 40 procent, což se promítne růstem cen potravin a častějším dovozem ze třetích zemí. Celkově rozpočet EU sice stoupne, ale do zemědělství chce komise v příštím období dát podle Agrární komory ČR 300 miliard eur, o 22 procent méně než nyní.
Nový evropský rozpočet nebude mít na cenu potravin žádný vliv, uvedl dnes na dotaz ČTK prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Podle zemědělců však kvůli poklesu evropských peněz směřujících do zemědělství, které mají kompenzovat plnění vysokých standardů a zpřísňující se ekologická a byrokratická opatření, bude naopak v Evropě náročnější vyrobit kvalitní potraviny. Agrární komora i Zemědělský svaz ve svém dřívějším vyjádření proto uvedly, že se obávají zajištění potravinové bezpečnosti a zvýšení dovozu ze třetích zemí.
"Evropský rozpočet má sloužit k modernizaci ekonomiky, zlepšování životního prostředí a kohezi regionů, nikoliv k nákupu drahých traktorů na demonstrace. Je proto dobře, že v novém rozpočtovém období budou zemědělské dotace pod větším drobnohledem a budou mnohem více cílit na podporu rodinných farem a menších podniků, na zlepšování kvality zemědělské produkce a omezení škod na životním prostředí," uvedl Prouza.
První návrh víceletého finančního rámce Evropské unie je alarmující, posiluje kompetence Evropské komise (EK) a naopak svazuje národní státy byrokratickými opatřeními. Na dnešní tiskové konferenci stínové vlády ANO to uvedla bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
EK chce výrazně zvýšit příští sedmiletý rozpočet EU, pro období let 2028 až 2034 navrhuje dva biliony eur (49,3 bilionu Kč), zatímco v nynějším rozpočtu na léta 2021-2027 byla schválena částka 1,2 bilionu eur.
"Naprosté posilování kompetencí Evropské komise, naprosté svazování národních států dalšími byrokratickými opatřeními v čerpání peněz, omezování velmi důležitých věcí," řekla Schillerová a zmínila v této souvislosti peníze na infrastrukturu, kohezi či zemědělství. Nové příjmy unijního rozpočtu podle šéfky poslanců ANO budou zatěžovat daňové poplatníky, nejsou navíc podpořeny legislativou.
Předsednictvo hnutí Stačilo!, v němž figurují komunisté, dnes schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Na protest již dříve ze Sociální demokracie (SOCDEM) vystoupila řada členů, mimo jiné bývalý ministr Jiří Dienstbier, pardubický hejtman Martin Netolický či senátor Petr Vícha. Expředseda SOCDEM Michal Šmarda dnes ČTK řekl, že spojenectví považuje za historickou chybu, k srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně tak skončí také.
Do úterý jednala uskupení o úpravě kandidátek a společného memoranda. Podle dokumentu sociálních demokratů měli na volitelných příčkách kandidátek Stačilo! získat místo předsedkyně Jana Maláčová, první místopředseda Lubomír Zaorálek a místopředseda Jiří Nedvěd.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček se dnes v Jižní Koreji sešel s ředitelem společnosti KHNP Wangem Ču-ho. Podle Vlčka si potvrdili, že se výstavba dvou jaderných bloků v Dukovanech uskuteční včas a v rámci stanoveného rozpočtu. Znovu se Vlček s Wangem sejde příští týden v Praze na akci pro české firmy, které mají zájem se do projektu zapojit. Vlček to dnes řekl ČTK.
Vlček je od minulého týdne na pracovní cestě v Asii. Navštívil už Vietnam a Japonsko, Korea je poslední zastávkou. První blok v Dukovanech by měl být dokončen v roce 2036. Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou, náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech v současných cenách činí 407 miliard korun.
Polostátní energetická společnost ČEZ a britská společnost Rolls-Royce SMR podepsaly dohodu o zahájení přípravných prací ke stavbě prvního malého modulárního reaktoru v Česku. Vzniknout by měl v polovině 30. let vedle jaderné elektrárny v Temelíně a příprava bude zahrnovat získání potřebných povolení, posouzení vlivů na životní prostředí a přípravné práce v místě výstavby. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Spolupráci na vývoji modulárních jaderných reaktorů obě společnosti již dřív avizovaly, ČEZ se nedávno stal i akcionářem Rolls-Royce SMR.
Další lokality pro výstavbu malých reaktorů ČEZ posuzuje. Podle jeho představitelů se jako vhodné jeví lokality současných uhelných elektráren, například Tušimice v Ústeckém kraji. Modulární reaktory by podle plánů firmy měly sloužit především pro dodávky tepla.
Modulární reaktory je možné vyrábět sériově v továrnách a po jednotlivých blocích jich postupně víc soustředit na jednom místě. Podle expertů na jadernou energetiku se liší od velkých jaderných bloků především nižším výkonem a také rychlejší a jednodušší stavbou. Naopak provoz by mohl být podobný.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v červnu zrychlil na 2,3 procenta z květnového tempa 2,2 procenta. V České republice inflace vzrostla na 2,8 procenta, v květnu byla na 2,3 procenta. V konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Ten kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Nejnižší meziroční míra inflace byla v červnu na Kypru (0,5 procenta), ve Francii (0,9 procenta) a v Irsku (1,6 procenta). Nejvyšší meziroční míru inflace pak vykázalo Rumunsko (5,8 procenta), dále Estonsko (5,2 procenta), Maďarsko a Slovensko (obě 4,6 procenta). Ve srovnání s květnem se meziroční inflace snížila v pěti členských státech a vzrostla ve dvaadvaceti.
Zastánci ponechání železničního mostu na pražské Výtoni a odpůrci projektu nahrazení jinou konstrukci vítají stanovisko Výboru UNESCO, který Praze doporučil most nebourat. Kvůli postoji UNESCO se iniciativa Nebourat obrátila dopisem na premiéra Petra Fialu (ODS), sdělila dnes ČTK za iniciativu Ina Koldová. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) má o věci rozhodnout do voleb. Postoj UNESCO přivítal náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09).
"Výbor vyzývá stát, aby železniční most pod Vyšehradem zachoval a obnovil na jeho současném místě vzhledem k jeho přínosu pro výjimečnou univerzální hodnotu památky," uvádí se v doporučení. Výbor svůj postoj zdůvodnil tím, že most tvoří důležitou součást slavného říčního panoramatu, které přispívá k výjimečné hodnotě historického jádra Prahy.
Ministr Kupka už v pondělí ČTK řekl, že o osudu mostu rozhodne do voleb, a to jak na základě postoje UNESCO, tak dalších podkladů. Mezi ně patří zejména posouzení vlivu na kulturní dědictví (Heritage Impact Assessment - HIA), které s UNESCO dohodla Správa železnic. "Podmínil jsem další kroky právě názorem UNESCO a také studií HIA, i na základě konzultace s ministerstvem kultury," uvedl Kupka. Rozhodnutí ocenil i předseda pražské opoziční Prahy Sobě Adam Scheinherr, podle kterého je rekonstrukce mostu a jeho doplnění o třetí kolej nejrychlejší a nejjednodušší řešení.
Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky, příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 miliardy korun.
Od svého vstupu do EU v roce 2004 odvedlo Česko do evropského rozpočtu 969,5 miliardy korun a získalo z něj 2,07 bilionu korun.
Prezident Petr Pavel z debat s mladými lidmi často vnímá frustraci a znechucení z toho, že politika nepřináší to, co očekávají. Vidí v ní malý prostor pro sebe a malou šanci něco efektivně a v rozumném čase změnit. Řekl to dnes na Pražském hradě na úvod setkání se zástupci mládežnických organizací politických stran zastoupených v Parlamentu, kterým poděkoval, že tento negativní pohled překonali a že našli odvahu i odhodlání do politiky promlouvat.
Podobné setkání je sice první, nicméně Pavel uvedl, že už od roku 2018 začal dělat besedy především ve školách s cílem přiblížit mladé generaci to, jak si Česko stojí v Severoatlantické alianci (NATO) či jak vypadá bezpečnostní situace. Postupně se debaty rozšířily i na téma odpovědného občanství.
Přístup k prevenci či požární ochraně nebo k ochraně přírody je v národním parku České Švýcarsko a v národním parku Saské Švýcarsko po letech jednotný. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) dnes novinářům řekl, že v ČR oproti Německu stále není možný vstup návštěvníků do lesů na vlastní nebezpečí. Mělo by se to podle něj změnit, ale zatím pro svůj návrh nenašel politickou podporu.
"V zákoně o ochraně přírody a krajiny a v zákoně o lesích je tento princip aplikován - do lesa se vstupuje na vlastní nebezpečí," uvedl Hladík. "Pak tady máme ještě občanský zákoník a ten bohužel je v Česku vykládán takovým způsobem, že je hnán k zodpovědnosti vlastník a to je špatně," doplnil ministr. Správy obou národních parků se scházejí a diskutují o problémech, aby se o důležitých věcech nerozhodovalo rozdílně.
Dokument Velký vlastenecký výlet režiséra Robina Kvapila zachycuje reakce lidí, kteří vidí válku na Ukrajině jinak, než jednoznačnou vinu Ruska. Štáb filmu vzal příznivce ruského prezidenta Vladimira Putina do centra válečného konfliktu, aby se přesvědčili, zda média referují o dopadech války na Ukrajině pravdivě. Na casting se filmařům přihlásilo šedesát lidí a na Ukrajinu nakonec odjeli se štábem dva muži a jedna žena stojící víceméně na ruské straně. Snímek bude v tuzemských kinech k vidění od 21. srpna. ČTK o tom za tvůrce informovala Martina Reková.
Tvůrci dokumentu se snaží v dokumentární road movie z Prahy do válkou zmítaného Charkova až na Donbas ukázat, jak vypadá válka na Ukrajině na vlastní oči. Zachycují atmosféru války a reakce lidí, kteří v České republice pochybují o předkládaných faktech. Nad hlavami jim létají rakety, chodí mezi masovými hroby, schovávají se v krytech, mluví s dětmi v podzemní škole v metru, se zraněnými vojáky nebo truchlícími pozůstalými.
Součástí štábu byl kriminolog Petr Pojman, který doprovázel filmaře jako bezpečnostní analytik, oporou v krizových a možných traumatických situací byl psychiatr Petr Pöthe. Po dobu natáčení na Ukrajině doprovázela celou skupinu jako překladatelka a průvodkyně Lucie Řehoříková, která v minulosti vedla šest let České centrum v Kyjevě. Všichni měli v telefonech staženou aplikaci, která v reálném čase alarmem upozorňuje, kam v daném okamžiku letí raketa.
Druhým dnem pokračuje v ostravských Dolních Vítkovicích hudební festival Colours of Ostrava. Hlavními hvězdami dnešního programu bude například americký punkrockový zpěvák Iggy Pop či francouzské duo vystupující pod jménem Justice. Celkem festival nabídne v hudebním programu 120 kapel včetně českých a slovenských interpretů. První den vystoupil například Sting, Ben Cristovao, portugalský septet Sereias nebo barcelonští Los Sara Fontan.
Britský zpěvák a baskytarista Sting se do Ostravy vrátil po 13 letech. Je hlavní hvězdou letošního ročníku festivalu Colours of Ostrava. Jeho koncert v industriálních kulisách Dolních Vítkovic sledovalo podle odhadů ČTK přes 40.000 lidí. Před svým koncertem si třiasedmdesátiletý umělec stihl zazpívat i se svým přítelem americkým rapperem Shaggym. Ten mu pak návštěvu na pódiu oplatil.
Britský hudebník Sting vystoupí 18. října v brněnské Winning Group Areně. O přidaném koncertu turné STING 3.0 dnes informovala agentura Live Nation. Sting v Česku koncertuje poměrně často, naposledy vystoupil ve středu pozdě večer na festivalu Colours of Ostrava.
Podle pořadatelů zazní největší hity i rarity ze Stingovy bohaté diskografie. Třiasedmdesátiletý Sting, vlastním jménem Gordon Sumner, stál u zrodu kapely Police, později se vydal na sólovou dráhu. Získal řadu cen Grammy i další ocenění. Zatím poslední studiové album The Bridge vydal v roce 2021. Letos vyšlo živé album STING 3.0 natočené na aktuálním turné.
K nedožitým stým narozeninám Marcella Mastroianniho, hereckého velikána a idolu mnoha žen, uspořádal Italský kulturní institut v Praze fotografickou výstavu. Pod názvem Marcellův pohled ji dnes zahájí ve výstavních prostorách barokního Vlašského špitálu na Malé Straně. Mastroianni natočil během své kariéry více než 140 filmů. Vystavené snímky zachycují hercovy zásadní počiny i umělecké partnerky a partnery, sdělil ČTK za Italský kulturní institut Alessio Di Giulio.
Výstavu tvoří 60 archivních černobílých a barevných velkoformátových fotografií. Ze sbírky Luxardo, založené fotografem filmových hvězd Eliem Luxardem, je vybral Daniele Luxardo. Fotograf zachytil hned první společné vystoupení italského herce po boku jeho filmové partnerky, velmi mladé Sophie Lorenové ve filmu Maria Cameriniho z roku 1955 Krásná mlynářka. Mastroianni byl také filmovým partnerem hereček Claudie Cardinalové nebo Anity Ekbergové.
Těžištěm expozice je pouto mezi Mastroiannim a režisérem Fredericem Fellinim, zkoumá jejich umělecký vztah, který ovlivnil éru italské kinematografie. Mastroianni zářil ve Felliniho filmech Sladký život, Osm a půl a Ginger a Fred. Vstup na výstavu je zdarma. Veřejnost ji může navštívit od pátku 18. července do 10. září, vždy od úterý do soboty mezi 11:00 a 19:00. Mastroianni se narodil 28. září 1924 a zemřel 19. prosince 1996 ve věku 72 let.
Letní filmovou školu (LFŠ), která se v Uherském Hradišti uskuteční od 25. do 31. července, zahájí promítání filmu Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Road movie vypráví o unavené pětačtyřicetileté matce a jejím mentálně postiženém synovi.
Snímek v uplynulých týdnech promítly festivaly v Cannes a v Karlových Varech. Nyní jej uvidí také diváci v Uherském Hradišti. "Mám velkou radost, že můžeme Karavan představit na festivalu s nejzapálenějšími filmovými fanoušky, a naše delegace se moc těší na diskuse s diváky," řekla Kirchnerová. Slavnostní zahájení se uskuteční v sobotu 26. července od 19:00 v kině Hvězda.
Koprodukční snímek Perla je příběhem emigrantky, talentované malířky Perly, která se tajně v 80. letech vrací do normalizačního Československa. Film režisérky Alexandry Makarové měl světovou premiéru v soutěži Tiger Competition na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu. Režisérku k natočení filmu inspirovaly nejen životní příběhy její babičky a matky, ale historie celé její rodiny. Drama, které autoři představili na letošním karlovarském filmovém festivalu, bude v tuzemských kinech od 24. července.
"Perlu jsem věnovala své babičce, její nesmírná vášeň pro život a její odvážná rozhodnutí inspirovala cestu mé hrdinky. Jak už název napovídá, film je především o Perle. Její boj za svobodu a odolnost jsou vetkány téměř do každého záběru. Pro Perlu je tento boj jednoduchý, ale hluboký: má právo na vlastní rozhodování. Bylo pro mě důležité použít politické prostředí počátku 80. let minulého století jako kulisu, nikoli jako hlavní téma, protože skutečný boj se odehrává na emocionální úrovni mezi jednotlivými postavami," uvedla Makarová.
V příběhu se československá disidentka, malířka a svobodná matka Perla snaží ve Vídni uživit, jak se dá. Především chce podporovat svou devítiletou dceru Julii, která je talentovanou klavíristkou. Z bývalého domova na Slovensku zavolá její bývalý přítel z mládí a Juliin otec Andrej, kterého právě propustili z vězení, a oznámí jí, že je vážně nemocný. Tato situace s Perlou otřese, nakonec se rozhoduje pro riskantní plán. S falešnými doklady se vrací zpět do Československa, kde se chce definitivně vypořádat se svou minulostí.
Biografický film Franz o židovském německy píšícím spisovateli Franzi Kafkovi, který strávil převážnou část života v Praze, bude mít podle agentury ANSA premiéru na filmovém festivalu v Benátkách. Zatím prý není jasné, zda bude v soutěžní kategorii. Film natočila polská režisérka Agniezska Hollandová, dílo má však i silnou českou uměleckou a producentskou stopu. Zuzana Janák za mediální zastoupení snímku Franz dnes ČTK informovala, že film bude mít světovou premiéru na festivalu v Torontu. Hollandová uspěla před dvěma roky v Benátkách se snímkem Hranice. Letos se festival v Benátkách koná od 27. srpna do 6. září; přehlídka v Torontu bude od 4. do 14. září.
Film Franz by měl do českých kin vstoupit 25. září. Natáčení trvalo 40 dní, z toho měsíc se točilo v Praze. Ve filmu hraje i řada českých herců. Vznik filmu také podpořil český fond kinematografie.
Ochránci přírody potvrdili výskyt šakalů na Pálavě. Přítomnost šelem zachytila fotopast v národní přírodní rezervaci Tabulová. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
Na snímcích z fotopasti, kterou ochránci umístili v národní přírodní rezervaci na začátku jara, jsou v jednom okamžiku zachyceni hned dva dospělí šakali obecní. "Nejde o žádnou senzační zprávu. O tom, že se šakal na Pálavě vyskytuje, jsme sporadicky dostávali informace již několik posledních let, ale až letos jsme si jeho přítomnost sami ověřili na snímcích z naší fotopasti. Dva jedinci byli zachyceni na nočních záběrech v národní přírodní rezervaci Tabulová poblíž obce Perná," uvedl Pavel Dedek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Šakal se šíří přirozeně z Balkánu. Do ČR doputoval přes Maďarsko, kde už jde o poměrně běžný druh, a Slovensko. Udává se, že jednou z možných příčin současné expanze šakala do nových teritorií je změna klimatu a zkrácení doby s trvalou sněhovou pokrývkou v oblastech, které obsazuje.
Na Masarykův okruh v Brně se po pěti letech vrací závody mistrovství světa silničních motocyklů. Velká cena České republiky je dvanáctým podnikem dvaadvacetidílného seriálu, který bude mít následně téměř měsíční přestávku. Na startu nebude chybět ani jediný český účastník šampionátu Filip Salač, který startuje v kategorii Moto2. Poprvé od dubnového zranění by se měl v závodě objevit i úřadující mistr světa MotoGP Jorge Martín ze Španělska.
Česká Velká cena vypadla z kalendáře MS kvůli finančním problémům v roce 2020. O tři roky později ale Masarykův okruh změnil majitele a loni premiér Petr Fiala ohlásil návrat brněnských závodů do prestižního motocyklového seriálu. Stát se na akci s rozpočtem 320 milionů korun podílí prostřednictvím Národní sportovní agentury částkou ve výši 100 milionů. Brno a Jihomoravský kraj přidají každý 35 milionů korun.
Proměnlivá, převážně velká oblačnost, na většině území přeháňky, ojediněle bouřky. Později večer srážky místy. Nejnižší noční teploty 14 až 10 °C. Nejvyšší denní teploty 18 až 22 °C, v 1000 m na horách kolem 14 °C.
Po deštivém konci pracovního týdne se o víkendu oteplí a vyjasní. Denní teploty se vrátí ke 30 stupňům Celsia. Příliv teplého vzduchu vyvrcholí v pondělí. Za studenou frontou se pak opět ochladí a teploty podle meteorologů spadnou k dlouhodobému normálu nebo slabě pod něj. Denní maxima by se příští týden měla pohybovat mezi 20 a 25 stupni.
Eduard Harant, rakouský podnikatel, nakladatel a filantrop českého původu, zemřel ve Vídni ve věku 95 let. Byl jedním z nejvýznamnějších podporovatelů české menšiny v Rakousku a celoživotním zastáncem česko-rakouského přátelství.
Hvězdou prvního dne festivalu Colours of Ostrava byl Sting, který zahrál výběr písní ze své dlouhé úspěšné kariéry.
Uprostřed mongolských step, kde zimy klesají k minus čtyřiceti a děti přežívají v kanálech, působí český kněz Jaroslav Vracovský. Ne jako kazatel s biblí v ruce, ale jako učitel, opora a přítel. V zemi, kde katolíků napočítáš sotva patnáct stovek, staví školu, otevírá dětský domov a vrací důstojnost těm, které svět přehlíží.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2025, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: cesky@radio.cz, Facebook, Youtube, Instagram
Loading...
Loading...
