Loading...
Slovinsko kvůli rostoucímu počtu nových případů koronaviru v Evropě vyřadilo Českou republiku ze seznamu bezpečných zemí. Od soboty budou muset Češi po příjezdu do čtrnáctidenní karantény, pokud se neprokážou doklady o zaplaceném pobytu a také negativním testem na covid-19 starým maximálně 36 hodin. Průjezd zemí, přes kterou řada českých občanů cestuje do Chorvatska, bude ale dál možný bez zásadních omezení. Česká vláda soudí, že rozhodnutí Slovinska není objektivní, protože kromě Karvinska je epidemiologická situace v Česku klidná.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) novinářům řekl, že pro české občany, kteří se už nachází na území Slovinska, se nic nemění. Češi, kteří do Slovinska dorazí po půlnoci, se ale budou muset prokazovat negativním testem na koronavirus. Bez něj jim bude nařízena dvoutýdenní karanténa. Česká diplomacie to vnímá jako zásadní komplikaci a chce se slovinskou stranou řešit, zda by pro Čechy bylo možné absolvovat test až na slovinském území. Petříček má také od slovinské strany příslib, že až počet nově nakažených v Česku klesne pod deset na 100.000 obyvatel, vrátí se ČR na seznam bezpečných zemí.
Při průjezdu Slovinskem na dovolenou například v Chorvatsku Češi nebudou muset negativní test na koronavirus předkládat. Cestu jim nicméně mohou zkomplikovat policejní kontroly, dopravní komplikace mohou vzniknout i na slovinsko-chorvatské hranici. Českým turistům Petříček doporučil, aby v případě cesty přes Slovinsko uskutečnili přejezd co nejrychleji. Premiér Andrej Babiš (ANO) ráno novinářům řekl, že není důvod, aby Slovinsko dávalo Česko mezi méně bezpečné země. ČR má podle premiéra pouze lokální problém se zvýšeným výskytem koronaviru na Karvinsku. "Doufejme, že Slovinsko to zohlední a od toho opatření upustí, protože pro něj není nejmenší důvod," uvedl. Slovinský protějšek Janez Janša podle Babiše slíbil, že situaci prověří.
Situace se Slovinskem, které Českou republiku vyřadilo ze seznamu bezpečných zemí, se může opakovat také u dalších států. Je proto třeba změnit komunikaci z české strany a zdůraznit, že situace z hlediska šíření koronaviru se nezhoršuje a že existují pouze lokální ohniska nákazy. Češi mířící do Chorvatska mohou přes Slovinsko projet, potřebují mít ale potvrzení o ubytování a plán cesty. Na dotaz ČTK to uvedl místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež. Například Polsko podle něj jasně ve své komunikaci oddělovalo stav ve Slezském vojvodství od zbytku země. Takový postup je podle Papeže správný a Česká republika by si z něho měla vzít příklad.
Dopravce RegioJet přestal prodávat kvůli změně podmínek cestování do Slovinska jízdenky do Lublaně. Provozu vlaků z Česka do Chorvatska se omezení nijak nedotkne, většina cestujících míří právě tam. Dopravce umožňuje také storno již koupených jízdenek a vrácení peněz, uvedl v tiskové zprávě mluvčí RegioJetu Aleš Ondrůj. Do Chorvatska jezdí přes Slovinsko i autobusoví dopravci. Situaci sledují, cesty do Chorvatska by ale ohroženy být neměly.
Nárůst počtu případů nemoci covid-19 v Česku ve čtvrtek po třídenním zpomalování opět zrychlil. Přibylo 132 nově potvrzených případů nákazy koronavirem, který covid-19 způsobuje. Od začátku šíření viru bylo v republice zaznamenáno už 12.178 případů. Počet zemřelých lidí nakažených koronavirem stoupl za čtvrtek o čtyři na celkových 353. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Za přibýváním potvrzených případů covidu-19 v předchozích dnech stálo hlavně cílené testování v lokálním ohnisku nemoci na Karvinsku. Tam je ze všech okresů v Česku nejvyšší podíl nových případů nákazy na obyvatele za posledních sedm dní. Na Karvinsku, kde se nákaza rozšířila mezi horníky firmy OKD, bylo za uplynulý týden zaznamenáno přes 279 případů v přepočtu na 100.000 obyvatel. Druhý nejvyšší podíl případů má sousední Frýdecko-Místecko se zhruba 36 nakaženými na 100.000 obyvatel a třetí nejvyšší Ostravsko s 32 případy. U ostatních okresů v Česku podíl činí deset a méně případů na 100.000 obyvatel.
Premiéři zemí visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se shodují, že čerpání peněz z evropského fondu obnovy musí být flexibilní a spravedlivé. Nemůžeme být trestáni za úspěchy, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci po jednání předsedů vlád ve Varšavě. Státy V4 podle něj potřebují peníze zejména na infrastrukturu. Státy jižní Evropy podle Morawieckého potřebují peníze na boj s nezaměstnaností, jiné na rozvoj infrastruktury. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v Bruselu 17. července poprvé po pěti měsících protikoronavirových opatření osobně setkají, aby jednali o unijním rozpočtu na léta 2021-27 a fondu obnovy ekonomik.
Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Tato částka, kterou si chce EK bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a využít přitom nejvyššího kreditního hodnocení EU, má navýšit rozpočet na období 2021 až 2027. Samotný rozpočet má obsahovat 1,1 bilionu eur.
Zahraničních misí by se příští rok mělo účastnit zhruba 900 českých vojáků, kteří budou sloužit zejména v Africe. Při slavnostním nástupu vojáků po návratu ze zahraniční operace v Mali to v Přáslavicích na Olomoucku novinářům řekl generálmajor Josef Kopecký, velitel Velitelství pro operace. Plán na příští rok podle Kopeckého počítá také s vysláním českých vojáků do Lotyška, Litvy a Afghánistánu.Hlavním úkolem mezinárodní vojenské mise v Mali je pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády, která bojuje proti islámským radikálům. Česká republika v ní má 120 vojáků. Česká armáda v červnu převzala velení výcvikové mise Evropské unie v Mali a poprvé ve své historii vede mezinárodní vojenskou misi. Brigádní generál František Ridzák bude v Mali půl roku velet více než 700 vojákům z dvou desítek zemí.
Účinnost mimořádných protiepidemických opatření platných kvůli nákaze covidem-19 na Karvinsku a Frýdecko-Místecku by mohla být vyhodnocena za dva týdny. Karvinsko se uzavírat nebude, řekl po jednání na krajském úřadu v Ostravě ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). "V tuto chvíli skutečně neplánujeme uzavřít region ani město. Určitě tady neplánujeme scénář Litovle a Uničova. Myslím, že ta situace to nevyžaduje," řekl ministr. Podle něj jsou sice údaje o počtu nemocných poměrně vysoké, ale na druhou stranu je nutné hodnotit také průběh onemocnění u pozitivně testovaných. "Drtivá většina jsou bezpříznakoví, případně s mírným průběhem. Nepozorujeme nějaké zahlcení nemocničních kapacit či jednotek intenzivní péče. Nemá to vliv na nějaký extrémní nárůst počtu hospitalizací," uvedl Vojtěch.
Liberecká plastikářská firma Novoplast musela kvůli covidu-19 zastavit výrobu. Malý podnik zaměstnává 70 lidí, u 14 z nich teď testy potvrdily nový koronavirus. Nakazilo se pět kmenových zaměstnanců a devět agenturních pracovníků, zhruba 30 dalších lidí z firmy už prošlo testy, další to čeká. Krajská hygienická stanice nařídila firmě dvoutýdenní karanténu, což prakticky znamená zastavení provozu. Nové případy jsou spojené s nakaženými pracovníky z několika průmyslových podniků v Liberci.
"Vzhledem k dosavadním zkušenostem jsme testovali také agenturní dělníky pracující pro společnost, kteří nebyli úzkými kontakty nemocného. Agenturní dělníci byli pozitivní v 65 procentech případů," uvedla mluvčí Krajské hygienické stanice v Liberci Zuzany Balašové . Právě zahraniční dělníci jsou podle hygieniků velkým epidemiologickým problémem.
O možnosti zkrácení povinné odpracované doby pro získání starobní penze jednala důchodová komise. Lidé by tak mohli důchod z veřejného systému dostat ne po 35 letech práce a placení odvodů, ale po kratším čase. Podle toho by se jim ale také částka mohla snížit. Novinářům to po jednání komise řekla její předsedkyně Danuše Nerudová. Zkrácení povinné doby důchodového pojištění je jedna ze změn, kterou Česku radí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Podle propočtů by mohlo v Česku přibývat lidí, kteří povinnost odpracovat 35 let nesplní a starobní penzi nezískají. "Dnes ze 100.000 přiznaných důchodů ročně zhruba 5000 seniorů a seniorek na starobní důchod nedosáhne. Obavy existují," uvedla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví, má změnit úhrady moderních léků, dohodovací řízení nebo práci revizních lékařů zdravotních pojišťoven. Přidá také zdravotním sestrám možnost předepisovat některé pomůcky a praktických lékařům nové léky. Zákon by se měl změnit od roku 2022, veřejné zdravotní pojištění budou v návrhu zakotvené změny stát zhruba 100 milionů korun navíc. Novinářům řekl ministr Adam Vojtěch (za ANO).
Za nejzásadnější změnu ministr považuje změny úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění z veřejného zdravotního pojištění. Pro pacienty by měla být moderní léčiva podle něj dostupnější. Vzácné onemocnění je takové, kterým trpí jeden člověk z 5000. Podle předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění Anny Arellanesové jsou právě pacienti a jejich rodiny největšími odborníky na dané nemoci. Vítá proto jejich možnost podílet se na jednáních o úhradách léků. V současné době nemocní často žádají, aby jim drahé moderní léky pojišťovny hradily, na v zákoně uvedenou výjimku. Změny by měly eliminovat asi třetinu těchto žádostí, kterých je podle náměstkyně ministra Heleny Rögnerové asi 450.000 za rok. Pojišťovny jich kladně vyřizují kolem 90 procent a platí za ně přes dvě miliardy korun za rok. Novela chce také sjednotit rozhodování pojišťoven o těchto žádostech.
Na pražském letišti ve čtvrtek večer nouzově přistál nákladní letoun Boeing 757. Stroj měl zřejmě problémy s hydraulikou. Upozornil na to server Novinky.cz , ČTK to následně potvrdil mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma. Podle něj nejde o mimořádný případ, přistání bylo bez problémů. Provoz na letišti nebyl omezen. Podobné situace se podle Klímy občas stávají a dispečeři i letiště jsou na ně běžně připraveni. Šlo o nákladní letadlo, na palubě tak byla jen posádka bez cestujících.
Praha zřídí na Libuši prostřednictvím své organizace Centrum sociálních služeb Praha (CSSP) takzvanou nábytkovou banku. Do ní budou moci obyvatelé dát nepotřebný, ale funkční nábytek a spotřebiče, kterých se chtějí zbavit. CSSP je pak bude poskytovat lidem, kteří si nemohou dovolit koupit vlastní. Vstupní náklady na zřízení nábytkové banky budou asi 2,85 milionu korun a bude mít čtyři zaměstnance. Vzniknout by měla letos na podzim. Založení banky schválili pražští zastupitelé.
Pražský dopravní podnik (DPP) postaví lanovou dráhu z Podbaby do Bohnic. Lanovka má za úkol zajistit přímé propojení mezi Prahou 8 a Prahou 6 do doby, než vznikne plánovaná tramvajová trať. Podle odhadů má vyjít na 1,5 miliardy korun a mohla by být v provozu v roce 2025. I když jsou Bohnice vzdušnou čarou od Prahy 6 nedaleko, neexistuje mezi nimi přímé spojení veřejnou dopravou. Většina lidí podle schváleného materiálu jezdí metrem přes centrum, což je podle vedení města nepohodlné a zatěžuje to dopravní systém.
Dlouhodobě se plánuje propojení obou městských částí tramvajovou tratí. Ta nicméně zřejmě vznikne až za desítky let, protože před její stavbou má město v plánu postavit trati napojující bohnické sídliště na metro v Kobylisích a spojující Podbabu a metro Dejvická se Suchdolem. Dále bude nutné vybudovat nový most přes Vltavu a prorazit tunel skalou z Troji do Bohnic. S ohledem na to vedení magistrátu přišlo s plánem, že před stavbou tramvaje postaví lanovku s životností asi 30 let, která zajistí chybějící spojení.
Ve Smetanově domě v Litomyšli začal 62. ročník hudebního festivalu Smetanova Litomyšl. Zahajovací koncert byl výběrem z díla českého skladatele, jehož jméno přehlídka nese. Před diváky vystoupil například Pavel Haas Quartet, klavíristé Ivo Kahánek a Jan Simon, sopranistka Kateřina Kněžíková, tenorista Pavel Černoch a barytonista Adam Plachetka, který na úvod zazpíval českou státní hymnu. Pořadatelé museli program kvůli opatřením proti šíření koronaviru přepracovat, uskuteční se zejména komorní představení. Připraveno je 35 pořadů pro více než 11.000 posluchačů. Přehlídka potrvá do 12. července. Její součástí jsou také odpolední a večerní koncerty různých žánrů na doprovodné scéně v Klášterních zahradách.
Motocyklová Grand Prix v Brně bude letos v srpnu bez diváků, a to z bezpečnostních důvodů kvůli pandemii covidu-19. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí kraje Monika Brindzáková. Zakoupené lístky zůstanou podle ní v platnosti příští rok. Akce se na Masarykově okruhu uskuteční od 7. do 9. srpna, uspořádá ji spolek kraje a města. Spolek má s promotérskou společností Dorna smlouvu na pět ročníků, letos se pojede popáté. Kvůli koronaviru se ale podařilo dojednat, že se závody MS uskuteční letos za výrazně nižší poplatek milion eur (asi 27 milionů korun) namísto původních zhruba 120 milionů korun s tím, že se pojede i příští rok s diváky za šest milionů eur (asi 162 milionů korun).
Fotbalista Milan Baroš po této sezoně ukončí v 38 letech aktivní kariéru. Kapitán Baníku, vítěz Ligy mistrů z roku 2005 a druhý nejlepší střelec v historii české reprezentace to oznámil na tiskové konferenci v Ostravě. Důvodem jsou chronické zdravotní problémy, které ho v posledních měsících provázejí. Nejlepší střelec mistrovství Evropy 2004, na němž s českou reprezentací došel do semifinále, měl v posledních sezonách opakované problémy s achilovkou a lýtkovým svalem. Ty mu znemožňovaly hrát i trénovat.
"Hlava by chtěla, ale tělo už řeklo stop. Ty zdravotní problémy se se mnou táhnou už dlouho a tělo nefunguje tak, jak jsem byl v kariéře zvyklý a jak bych to potřeboval. Hlavně achilovky mě bolí tak, že už nemůžu hrát ani trénovat," řekl Baroš, spolu s Vladimírem Šmicerem první český vítěz Ligy mistrů v barvách Liverpoolu. Odchovanec Baníku, který za něj v roce 2001 dostal od Liverpoolu přibližně 180 milionů korun, ještě odehraje poslední zápasy aktuální sezony. Pak si chce od fotbalu odpočinout. "Potřebuju si odpočinout, budu s rodinou a věcem nechám volný průběh. Nějaké nabídky i své představy, co bych chtěl dále dělat, mám, ale čas mě netlačí," řekl Baroš.
Oblačno až polojasno, ojediněle přeháňky, na severovýchodě až zataženo a místy přeháňky, ojediněle bouřky. Odpoledne a večer od severozápadu ustávání srážek a ubývání oblačnosti. Nejvyšší denní teploty 21 až 25 °C, v 1000 m na horách kolem 16 °C.
Těžební společnost OKD v pátek ve svých černouhelných dolech na Karvinsku postupně začala zastavovat těžbu a zahájila práce na zajištění pracovišť na šestitýdenní odstávku. Firma chce tímto krokem zastavit šíření koronaviru. Plošné testování na dvou dolech ukázalo pozitivitu u více než 20 procent horníků.
Začátek prázdnin je každoročně pro Karlovy Vary jedním z vrcholů letní sezóny. Probíhá tam totiž Mezinárodní filmový festival a do lázeňského města míří umělci i filmoví fanoušci. Letos je kvůli koronaviru situace jiná. 55. ročník se sice konat nebude, ale organizátoři připravili alternativní program Tady Vary.
Novinářka. První Češka, kterou nacisté odsoudili k smrti.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radia Praha.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2020, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
cesky.radio.cz, e-mail: cr@radio.cz, Facebook, Youtube, Instagram
Loading...
Loading...
© 2020
