Zprávy: Sobota, 9. listopad 2024

Novým předsedou Pirátů je Zdeněk Hřib

Předsedou Pirátů se stal bývalý pražský primátor a nynější primátorův náměstek Zdeněk Hřib. Chce stranu reformovat, bez čehož se jí podle něj nepodaří uspět ve sněmovních volbách v příštím roce. Hřib ve finále porazil bývalého pražského senátora Lukáše Wagenknechta, který se o zvolení do čela strany neúspěšně pokoušel už před dvěma lety. Hřib obdržel 454 hlasů z 866, Wagenknecht 401 hlasů.

Hřib slíbil, že bude pracovat na tom, aby se z Pirátů stala silná liberální středová stranu, která by obsadila důstojné místo ve Sněmovně. "Piráti ukázali, že chtějí jít cestou jasného středu. Otevřeme se našim voličům a dáme jim jasně najevo, že za nimi stojíme. Budeme pracovat na tom, aby nepropadly hlasy liberálních voličů," uvedl po zvolení. Ve Sněmovně mají Piráti nyní čtyři poslance a po neúspěchu v letošních krajských a evropských volbách jim hrozí ústup z parlamentních pozic.

Nový předseda Pirátů zopakoval, že sám ve sněmovních volbách nemá v úmyslu kandidovat. "Nemám tu ambici, ale vnímám odpovědnost předsednictva," uvedl. Chtěl by, aby Piráti zopakovali úspěšnou sněmovní kampaň jako v roce 2017 nebo v pražských komunálních volbách, v nichž strana v hlavním městě získala pětinu hlasů. Pozice Pirátů vůči vládě se podle Hřiba nezmění. "Budeme tou lepší opozicí," uvedl.

Prezidentem České stomatologické komory byl znovu zvolen Roman Šmucler

Prezidentem České stomatologické komory (ČSK) zůstává Roman Šmucler. Od delegátů sněmu v Brně dnes dostal 53 hlasů, protikandidátka Bára Malíková jich získala 40. Šmucler tak bude v čele komory i v letech 2025 až 2029. Po zvolení novinářům řekl, že ani nedělal kampaň a snažil se pracovat pro komoru a české pacienty prosazováním nových zákonů. I proto vnímá důvěru jako velký závazek. Vyzdvihl i počet hlasů pro jednatřicetiletou Malíkovou, která reprezentuje mladou generaci zubařů, jež se hlásí o politické funkce. Malíková s ohledem na počet hlasů bude zvažovat práci v představenstvu komory či v jiných orgánech.

Podle Šmuclera si vede česká stomatologie dobře, ve srovnání s jinými medicínskými obory má nejvíce mladých lékařů.

Pavel podepíše důchodovou reformu, pokud projde Senátem

Prezident Petr Pavel podepíše důchodovou reformu, pokud projde Senátem. Řekl to dnes České televizi (ČT). V pátek normu, která postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu až na 67 let, schválila Sněmovna. Reformu kritizuje opozice. Zástupci ANO a SPD prohlašují, že pokud se dostanou k moci, velkou část změn v důchodech zruší.

Podle koalice změny v důchodech zajistí, že stát bude mít dostatečné prostředky na důchody současných třicátníků a čtyřicátníků. Od normy si slibují také snížení deficitů důchodového systému.

"Těch možností, jak důchodový systém učinit udržitelným, zase tak mnoho není. A zvolnit se dá vždycky. Přitahovat se dá mnohem hůř. Jestliže dnes trochu přitáhneme, tak nám to může do budoucna jenom pomoci," řekl k reformě prezident. Na dotaz, zda změny podepíše, doplnil: "Předpokládám, že ano. Počkám si, až dostanu tu finální verzi, protože tam bylo mnoho pozměňovacích návrhů."

Normu nyní posoudí senátoři. Strany vládní koalice mají v horní komoře většinu.

Bývalý předseda Pirátů Bartoš věří v úspěšnou budoucnost strany

Piráti zahájili celostátní fórum, na němž vyberou nové vedení strany. Volit budou nástupce Ivana Bartoše, který v září oznámil rezignaci na stranickou funkci spolu s místopředsedy Pirátů kvůli neúspěchu v krajských a senátních volbách. Na začátku října Piráti po odvolání Bartoše z funkcí vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj odešli do opozice. Bartoš věří, že s novým vedením Piráti vyrazí měnit Českou republiku k lepšímu.

Bartoš v úvodu zasedání poděkoval za to, že měl možnost stranu téměř patnáct let vést. Věří, že s novým vedením Piráti chytnou pomyslný vítr do plachet a vyrazí měnit zemi k lepšímu. "Za nás to nikdo neudělá, musíme to být my, ta změna," řekl Bartoš. Od strany dostal za svou dosavadní činnost Řád čestného kapitána, nejvyšší stranické vyznamenání, za to, že se stal symbolem Pirátů a dokázal stranu dovést do českého i Evropského parlamentu.

Svatomartinské hody letos začínají už před svátkem sv. Martina

Svatomartinské akce i nabídky restaurací letos předcházejí samotný svátek svatého Martina, který připadá na pondělí. V řadě měst slavnosti spojené s mladým vínem a specialitami z hus a kachen začínají už v sobotu, v prodeji je netypicky také víno pod značkou Svatomartinské. Vinařský fond, který značku vlastní a propůjčuje ji vínům, která splní požadovaná kritéria, letos povolil prodej svatomartinského už od pátku 8. listopadu, obvykle je víno pod touto značkou k dostání až 11. listopadu.

Řada měst připravila svatomartinské slavnosti a akce už na tento víkend, konají se například ve Znojmě, Mikulově, Kyjově, Hodoníně i v Praze. Na brněnském náměstí Svobody začaly ve čtvrtek Vinnosti svatého Martina, akce pořádaná radnicí Brno-střed. V pondělí tuto akci vystřídá oficiální košt svatomartinského vína, který je největší v Česku a pořádá jej Vinařský fond. Pondělní akce připravují také například v Jihlavě nebo Pelhřimově.

Svatomartinské menu z hus a kachen nabízejí také restaurace po celém Česku. Většina nabídek trvá až do příštího víkendu.

Vrecionová: EU nemá vydávat nesrozumitelná opatření jako je např. norma o odlesňování

Nový Evropský parlament (EP) musí lépe zpracovávat legislativu a informovat o ní, v opačném případě mohou zemědělci znovu vyjet protestovat. V rozhovoru s ČTK to řekla předsedkyně výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v EP Veronika Vrecionová (ODS). Uvedla, že minulé složení EP kritizuje za rozhodování o velkém množství legislativy takzvaně od stolu a bez dostatečného projednání se zemědělci. Od budoucího eurokomisaře pro zemědělství Christophe Hansena očekává lepší přístup, vyjádřila mu podporu.

Podle Vrecionové se nesmí stát, aby zemědělci museli dodržovat nařízení, kterým nerozumí a která nejsou dokončená. Jedním z kritizovaných unijních opatření bylo v poslední době nařízení o odlesňování. Potravinářská komora ČR například varovala, že pokud europoslanci účinnost nařízení neodloží, může hrozit kolaps dodávek některých potravin.

Po kritice firem i některých členských států, že nařízení není dostatečně nachystané, navrhla Evropská komise posunutí platnosti o rok. Aby se tak stalo, musí návrh schválit i europoslanci, jinak by velká část normy začala platit podle původně stanoveného termínu na konci letošního roku. Nařízení má snížit příspěvek EU k celosvětovému odlesňování.

Zvyšovat mzdy pro rok 2025 plánuje 43 procent malých a středních firem

Zvyšovat mzdy pro rok 2025 plánuje 43 procent malých a středních firem a podnikatelů. Z toho čtvrtina z chce v příštím roce zvyšovat zaměstnancům mzdy stejně jako letos a 11 procent hodlá přidávat ještě více. Dalších 6,5 procenta svým pracovníkům mzdy vylepší, ale méně než v tomto roce. Zbylých 57 procent přidávání neplánuje nebo o něm nemá jasno, vyplývá z říjnového průzkumu Index očekávání firem, který ČSOB poskytla ČTK.

Průměrná nominální mzda v Česku ve druhém čtvrtletí podle dat Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o 6,5 procenta na 45.854 korun. Při zohlednění inflace dosáhl reálný růst mezd 3,9 procenta, mzdy reálně rostly druhé čtvrtletí v řadě.

Siniaková prohrála ve finále čtyřhry na Turnaji mistryň

Tenistka Kateřina Siniaková druhý titul na Turnaji mistryň ve čtyřhře nezískala. S Američankou Taylor Townsendovou prohrály ve finále v Rijádu s kanadsko-novozélandským párem Gabriela Dabrowská, Erin Routliffeová 5:7, 3:6 za hodinu a 35 minut.

Wimbledonské šampionky a nasazené osmičky Siniaková s Townsendovou prohrály na turnaji až ve finále. Česká tenistka, která ukončí rok jako světová jednička ve čtyřhře, neuspěla na Turnaji mistryň ve finále potřetí. V letech 2018 a 2022 odešla poražena s Barborou Krejčíkovou, s níž získala jediný triumf před třemi lety.