Loading...
Situace kolem šíření koronaviru nového typu není podle šéfa Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka (ČSSD) natolik jednoznačná, aby bylo možné říct, že vláda rozhodne v neděli o dalším uvolnění. Kabinet by mohl rozhodnout například o otevření obchodů od pondělí. Bude ale záležet na vývoji v dalších dnech, řekl novinářům po zasedání štábu. Poznamenal, že skóre v systému PES neklesá tak rychle, jak by si všichni přáli. Podle statistiky ministerstva zdravotnictví se v ČR skóre třetím dnem drží na 57 bodech. Za strašně vysoké číslo označil Hamáček přes 5800 v úterý pozitivně testovaných.
"V některých krajích dochází k navýšení skóre," uvedl s tím, že to může být výsledkem rozšíření nemoci v jednom místě. Poznamenal, že zájmové skupiny nyní vyvíjejí velký tlak na příslušné ministry, aby se zmírnila opatření v jejich oborech.
Celkový počet potvrzených případů nemoci covid-19 od začátku epidemie překročil v Česku 500.000. V úterý laboratoře odhalily 5854 pozitivních testů, což je asi o 1600 více než minulé úterý, kdy byl ale státní svátek a pravděpodobně také méně testů. Proti pondělí je denní nárůst vyšší zhruba o 1500 případů. S nemocí se v současnosti potýká 78.203 lidí, zemřelých s covidem je 7499. Skóre v protiepidemickém systému PES zůstalo dnes na 57 bodech, třetí den je tak ve třetím z pěti stupňů pohotovosti. Vyplývá to z aktualizovaných údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Od března, kdy se nákaza začala v Česku šířit, prokázaly testy koronavirus v 502.534 případech, přes 80 procent pozitivně testovaných se už vyléčilo, většina měla mírný průběh nemoci. Šíření nákazy v posledních týdnech oslabuje. Ještě na přelomu října a listopadu stoupaly denní přírůstky nakažených až k 15.000, v minulém týdnu nárůst jen jednou překročil 6000.
Střední a vysoké školy se v omezené míře znovu otevírají pro žáky a studenty. Vrátit se do nich může zhruba 91.000 žáků závěrečných ročníků a kolem 199.000 dětí z dalších ročníků středních odborných škol a učilišť, kde se obnoví praktická výuka pro skupiny do 20 lidí. Se stejným omezením se od dnešního dne může konat i praktická výuka pro studenty posledních ročníků vysokých škol. V základních uměleckých školách a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky pak mohou být individuální konzultace a výuka jednoho žáka s jedním učitelem.
Kvůli epidemii koronaviru přešly školy v první polovině října na výuku na dálku. Jako první se do nich minulý týden vrátilo zhruba 216.000 žáků z prvních a druhých tříd a přibližně 27.000 dětí ze všech ročníků speciálních škol. Dnešní znovuotevření dalších škol umožnilo zlepšení epidemie z pátého stupně rizika nákazy na stupeň čtvrtý.
Učitelé by měli dostat možnost se nechat zdarma otestovat na koronavirus v první polovině prosince a potom počátkem ledna. Antigenní testy pro ně by se měly zaplatit ze zdravotního pojištění. V rozhovorech pro server SeznamZprávy.cz a Mladou frontu Dnes (MfD) to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Schválit to ještě musí vláda. Test by si na své náklady podle ministra měli nechat udělat také lidé, kteří půjdou na návštěvu do domova seniorů.
"Slibujeme si od toho, že z populace pedagogů vybereme ty, kteří se nakazili, aniž o tom třeba ví, a půjdou do karantény. Chceme to potom zopakovat ještě začátkem ledna, abychom před tím, než se vrátí děti po prázdninách," řekl ministr serveru. Testování učitelů je podle něj jedním ze způsobů, jak snížit riziko, že vznikne příliš brzy třetí vlna koronaviru.
Bavorský nejvyšší správní soud dočasně zrušil nařízení, kvůli kterému se museli lidé dojíždějící za prací či za studiem z Česka a Rakouska každý týden testovat na koronavirus. Opatření, které mělo zabránit šíření nákazy z rizikových oblastí, platilo v Bavorsku od 23. října. Podle soudu lze ale pochybovat o tom, zda bylo přiměřené. Informoval o tom server Bayerischer Rundfunk (BR). Nejvyšší správní soud dnes vyhověl žádosti dvou rakouských gymnazistů z hraniční obce Oberndorf, kteří denně dojíždí do školy v Laufenu na bavorské straně hranice. Vydal předběžné opatření, na základě kterého přestalo nařízení bavorské zemské vlády dočasně platit. Soud totiž dospěl k závěru, že se v hlavním líčení opatření ukáže jako "neúčinné".
Podíl Čechů nakupujících na internetu se letos meziročně zvýšil z 39 procent na 54 procent. Internet mělo letos 82 procent domácností a PC nebo tablet pak 79 procent, před pěti lety to bylo shodně 73 procent. Za výrazným nárůstem uživatelů nakupujících na internetu je první vlna koronavirové epidemie, kdy byla zavřená velká část obchodů. Chytrou televizi využívá 34 procent domácností. Za poslední čtyři roky došlo k nárůstu jejího používání přibližně na trojnásobek. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Přestože čtyři pětiny domácností mají PC a internet, sedm procent školou povinných dětí bydlí v rodinách, kde nemají žádný stolní nebo přenosný počítač. Dvě procenta žáků ve věku šest až 15 let pak žije v domácnostech bez přístupu k internetu.
Novozélandská policie koupí nové vozy pro své hlídky od firmy Škoda Auto. Nahradí jimi automobily značky Holden, která letos zanikne. Uvedl to zpravodajský server Stuff. Policejní komisař Andy Coster uvedl, že jedním z důvodů pro výběr vozu Škoda Superb byl jeho ekologičtější provoz ve srovnání s většinou dalších používaných policejních aut. Policie zvažovala i nákup elektrických či hybridních vozidel, ale nakonec tuto možnost zamítla kvůli problémům spojeným s výkonem. První dodávku škodovek očekává novozélandská policie v dubnu 2021.
"Policisté říkali, že se jim tyto vozy při testech dobře ovládaly a že se při řízení cítili sebevědomě a bezpečně," uvedl Coster. "Líbily se jim velké dveře s širokým otevíráním, dobře čitelné přístroje, dobrá viditelnost dopředu i dozadu a velký prostor pro cestující na zadních sedadlech," dodal. Server Stuff připomíná, že vozy Škoda Superb a Octavia využívají záchranné služby i v řadě evropských zemí, včetně Rakouska, Francie, Nizozemska či Británie.
Podíl zaměstnanců tuzemských firem, kteří kvůli pandemii pracují z domova, se během druhé vlny proti té jarní zdvojnásobil na 17 procent. Naopak tři procenta lidí pracovala z domu na jaře a nyní nikoliv. Vyplývá to z listopadového průzkumu bezpečnostní firmy Eset, kterého se účastnilo více než 1000 respondentů. Čtvrtina lidí aktuálně nepracuje, přičemž tato kategorie zahrnuje kromě nezaměstnaných také rodiče pobírající ošetřovatelský příspěvek, živnostníky a další.
Proti jarní vlně mají firmy na podzim lépe připravené postupy pro své zaměstnance, jak na dálku pracovat. Klíčové je vždy vyřešit především technologické zajištění přístupu k firemním sítím, s tím jsou spojené i vyšší nároky na bezpečnost a informovanost zaměstnanců.
Ve věku 92 let zemřela někdejší televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková. Uvedla to dnes na svém webu Česká televize (ČT). Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i když na ni mířily samopaly sovětských vojáků. Za normalizace pak Moučková čelila perzekucím. Do televize se mohla vrátit až v 90. letech po sametové revoluci. V roce 2013 dostala cenu Arnošta Lustiga za udržení a rozvoj hodnot, jakými jsou odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost. Ve stejném roce jí také prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy.
V televizi působila už v začátcích veřejného televizního vysílání v Československu. "Od roku 1952 jsem hlásila v rozhlase, ale televize mě jako nové médium zajímala," uvedla před několika lety. Do televize nastoupila v roce 1956 a stala se první televizní zprávařkou v Evropě. Do té doby tento post zastávali jen muži. Po upálení Jana Palacha v lednu 1969 podporovala studentské protesty. Kvůli tomu musela z televize odejít a následně dostala zákaz vystupování v médiích. Dvě desítky let myla podlahy či lepila pytlíky, ale odvaha ji neopustila. Jako jedna z prvních například podepsala Chartu 77. Až po revoluci v roce 1989 se mohla vrátit do médií. Moderovala například televizní cestovatelský pořad Objektiv a působila jako zprávařka v pražské Svobodné Evropě.
Přední evropský výrobce pianin a klavírů Petrof Hradec Králové se v minulých týdnech vrátil k normálním obchodům s Čínou, které byly narušené kvůli návštěvě předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wanu. Nové kontrakty Petrof získal i na Tchaj-wanu. ČTK to řekla prezidentka a majitelka Petrofu Zuzana Ceralová Petrofová. Čínský odběratel od Petrofu v září s odkazem na Vystrčilovu návštěvu nepřevzal zásilku 11 nástrojů v hodnotě 200.000 eur (5,3 milionu korun). Čínský zákazník tehdy Petrofu napsal, že se v Číně mluví o tom, že čínská vláda chce uvalit sankce na ČR a její zboží a že on nemá na to, aby platil pokuty. Nástroje pak koupila pro české školy rodinná nadace miliardáře Karla Komárka.
Situace v obchodu s Čínou se od září podle Ceralové Petrofové postupně uklidnila a vrátila se do standardního stavu. "Jsme apolitická firma, která je zde 156 let, a chceme prodávat piana tam, kde je ochota na ně hrát, řekli jsme čínským partnerům," uvedla Ceralová Petrofová.
Nahrávka českého dirigenta Jakuba Hrůši a houslisty Augustina Hadelicha Bohemian Tales byla nominovaná na cenu Grammy. Vítězové budou vyhlášeni 31. ledna. Album houslových skladeb Dvořáka, Suka a Janáčka Bohemian Tales vzniklo ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu. Oba mladí umělci spolu poprvé provedli Dvořákův houslový koncert v roce 2017 za doprovodu Newyorské filharmonie. New York Times Hrůšu označily za dirigenta s tryskově rychlým kariérním vzestupem a Hadelicha za jednoho z nejlepších houslistů své generace.
Tentýž tandem, tentokrát za doprovodu Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, nyní nahrál Dvořákův koncert pro vydavatelství Warner Classics. Na albu Bohemian Tales je Hrůša a Hadelich doplnili komorními skladbami nejen Antonína Dvořáka, ale i dalších dvou českých autorů Josefa Suka a Leoše Janáčka. "Každý z těchto tří skladatelů se jedinečným způsobem zapsal do historie české klasické hudby," podotkl Hadelich.
Nedaleko Baťovy vily ve Zlíně vzniká na stěně podchodu streetartové dílo, ve kterém jsou zobrazeni zakladatel obuvnického impéria Tomáš Baťa, jeho žena Marie, Jan Antonín Baťa a nechybí ani kolonie baťovských domků a baťovská hesla. Do výběrového řízení sympozia se přihlásilo osm umělců, každý zpracoval vlastní návrh. Autorem vítězného návrhu je Dalibor Vybíral. Vznik díla iniciovala Nadace Tomáše Bati, jde o první ročník Streetartového sympozia, řekla ČTK zástupkyně nadace Gabriela Končitíková. Nadace každoročně pořádá sochařské sympozium, letos však muselo být kvůli epidemii koronaviru a souvisejícím opatřením zrušeno.
Tuzemské cestovní kanceláře (CK) přes pandemii koronaviru sledují vysoký zájem o vánoční a silvestrovské pobyty v Egyptě či Spojených arabských emirátech (SAE). Zájezdy navzdory trvajícím omezením v cestování některé CK vrátily před časem do prodeje, další velké kanceláře se nyní přidávají, jiné pracují na rozšíření nabídky.
Lidé za teplem odjíždějí už nyní. U cestovní agentury Invia prodejům exotických destinací v první polovině listopadu dominoval Zanzibar. Prodeje byly podle mluvčí agentury Andrey Řezníčkové v meziročním srovnání čtyřnásobné.
Na většině území, během dne jen místy zataženo nízkou oblačností nebo mlhy, i mrznoucí. Ojediněle mrholení, i mrznoucí, nebo slabé sněžení, zejména na Českomoravské vrchovině. Na horách a přechodně i jinde místy polojasno až jasno. Nejvyšší denní teploty 0 až 4 °C, při déletrvajícím slunečním svitu až 7 °C, v 1000 m na horách kolem 3 °C.
Hotelům, penzionům či rekreačním zařízením v Česku letos kvůli koronavirové pandemii chybělo oproti loňskému roku 1,5 milionu hostů. A to hlavně ze zahraničí. Na začátku roku přišel odliv turistů z Asie a postupně se přidali i návštěvníci z Ameriky a Evropy. Přestože Češi v létě více než dříve cestovali po tuzemsku, výpadek zahraničních turistů se vyrovnat nepodařilo. Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism má plán, jak cizince opět přilákat a jak napomoci opětovnému nastartování cestovního ruchu.
Největší španělská scéna uvedla v premiéře operu Rusalka. Pěvci se museli vyrovnat nejen s opatřeními proti koronaviru, ale i s češtinou.
V roce 2009 napsal novinář, básník, hudebník a spisovatel Jáchym Topol svou novelu Chladnou zemí. Během 10 let od svého vydání se tahle knížka dočkala překladů do 20 jazyků a autorovi přinesla i dvě prestižní ocenění – Cenu Jaroslava Seiferta a také cenu britského PEN klubu. Nejen proto jsme jí vybrali do dalšího dílu našeho cyklu o českých knihách, které musíte znát.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2020, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: cr@radio.cz, Facebook, Youtube, Instagram
Loading...
Loading...