Loading...
Počet případů nákazy novým typem koronaviru v Česku překročil 3000, během pondělí jich přibylo 184 na 3001. S nemocí COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, podle údajů z úterního dopoledne zemřelo 24 lidí lidí, 25 se uzdravilo. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Zhruba se tak naplnila týden stará prognóza Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), podle níž by se Česko mohlo dostat na 3000 případů nákazy na konci března. První tři případy onemocnění české úřady oznámily 1. března.
Největší počet potvrzených případů COVID-19 je z Prahy, víc než čtvrtina. Hlavní město má také největší počet případů v přepočtu na obyvatele, na každých 100.000 obyvatel zde připadá zhruba 60 lidí s nemocí. Následuje Olomoucký kraj a Karlovarský kraj. Nejméně je nemoc rozšířená v Jihočeském a Jihomoravském kraji, kde je na 100.000 obyvatel méně než 15 případů. V pondělí vláda prodloužila do 11. dubna omezení volného pohybu lidí, uzavřeny zůstanou do soboty o velikonočním víkendu restaurace a část prodejen.
Koronavirem se nakazil senátor ODS Pavel Karpíšek. Je v domácí ošetřování, potvrdil televizi Prima místopředseda Senátu Růžička (za TOP 09 a STAN). Preventivní karanténu mají podle něj do 2. dubna všichni, kteří s Karpíškem přišli do kontaktu. Pokud by se prokázalo, že je někdo nakažený, následovala by další karanténní opatření. Plánované jednání horní komory v příštím týdnu ohroženo není.
V ostravském Domově pro seniory Iris se u pracovnice přímé péče objevila nákaza COVID-19. Uvedl to na twitteru primátor Tomáš Macura (ANO). "Pracovala minulý týden na oddělení s 25 klienty. Ona i pracovníci, se kterými přišla do kontaktu, jsou v karanténě. Postupujeme podle připraveného krizového plánu v součinnosti s Krajskou hygienickou stanicí," řekl Macura. V Moravskoslezském kraji je evidováno 278 lidí s nemocí COVID-19. Největší nárůst počtu nakažených mělo za pondělí Karvinsko.
Domovy pro seniory a další pobytové sociální služby musejí od pondělí přijímat jen ty klienty, kteří podstoupí vyšetření na přítomnost koronaviru s negativním výsledkem. Poté je umístí po dobu 14 dní na samostatný pokoj. Mimořádné opatření má omezit šíření nákazy mezi staršími lidmi, kteří jsou nejrizikovější skupinou. Onemocnění COVID-19, které koronavirus způsobuje, se objevilo už v několika domovech pro seniory v zemi. Několik vážně nemocných klientů těchto domovů, kteří se nakazili, zemřelo.
Jeden z obyvatel domu s pečovatelskou službou v Příbrami se nakazil korovavirem, skončil v oblastní nemocnici. V zařízení se 400 nájemníky platí zpřísněná hygienická opatření, čtyři lidé jsou v karanténě, řekl ČTK ředitel Centra zdravotních a sociálních služeb města Příbrami Tomáš Cipra. Senior s koronavirem nemá podle mluvčího nemocnice Martina Janoty žádné zdravotní komplikace. Z nemocnice ale nemůže být propuštěn, protože by nakazil ostatní.
V Jihomoravském kraji začalo při testování takzvané chytré karantény působit pět odběrových týmů armády. Začnou vyjíždět k prvním lidem, které krajská hygiena určila pro testování. ČTK to řekla mluvčí generálního štábu armády Magdalena Dvořáková. Chytrá karanténa má pomoci v boji proti nemoci COVID-19. Má být založena na zmapování pohybu infikovaného člověka za posledních pět dní podle údajů z mobilního telefonu a platební karty. Hygienci určí, kdy přesně má být dotyčný otestován, následně informace předá záchranné službě, která bude s armádními týmy komunikovat, uvedla mluvčí Dvořáková. Armáda vyčlenila pro zajišťování chytré karantény v celé zemi 14 mobilních odběrových týmů. Jejich počet se v případě potřeby může zvednout až na 33, uvedla armádní mluvčí.
Základem chytré karantény je zmapování pohybu infikovaného člověka za posledních pět dní, a to podle údajů z mobilního telefonu a platební karty. Data, jejichž získání je podmíněné souhlasem nakaženého, poslouží k sestavení mapy jeho pohybu. Hygienici pak nad ní s nemocným proberou, s kým se na různých místech potkal. Pokud se projekt osvědčí v praxi, mohla by chytrá karanténa nahradit plošná restriktivní omezení komplikující každodenní život a dopadající na ekonomiku.
Vyjádření Světové zdravotnické organizace (WHO) o nesmyslnosti celoplošného nošení roušek má podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly vést k tomu, aby nebyl jejich nedostatek pro zdravotníky. V Česku tomu tak ale díky užívání látkových roušek není, řekl novinářům. Podle WHO je mají nosit jen nemocní a je riziko nákazy při jejich snímání. Prymula ale řekl, že před vypuknutím příznaků nelze zjistit, kdo nemocný je a kdo ne.
Nošením roušky podle Prymuly člověk nechrání sebe, ale ostatní. "Bariéra snižuje výskyt aerosolu minimálně o 80 procent. Když je budeme nosit všichni, tak padá argument WHO, že budou kontaminované a bude možné se nakazit při jejich snímání," řekl náměstek. Přesto ale doporučuje po sundání roušky mytí nebo dezinfekci rukou. S argumentem WHO, že roušku by měli nosit zejména nemocní, Prymula souhlasí. "My ale nevíme, kdo nemocný je. Bezpříznakových může být 30 až 40 procent lidí. Nebo ještě nemají příznaky v inkubační době, virus šíří už 2,5 dne a maximum infekčnosti je 15 hodin před nástupem příznaků," uvedl.
Vyjádření v tom smyslu, že nevidí smysl v nošení roušek, vydala WHO v pondělí. Podle koordinátora krizové pomoci z WHO Michaela Ryana se při současných opatřeních ve světě vir častěji přenáší doma mezi členy rodin než venku na ulici. Rakousko chce nošení roušek zavést od středy, v Česku platí od 18. března.
V Kynicích na Havlíčkobrodsku výjezdová skupina zdravotní záchranné služby odebrala 9 vzorků na kontrolní testy na koronavirus, řekl ČTK mluvčí Zdravotní záchranné služby Kraje Vysočina Petr Janáček. Obec, ve které bylo potvrzeno osm případů nemoci COVID-19, je poslední den v karanténě. Opatření o jejím uzavření platné od 16. března skončí o půlnoci. K půlnoci také policie zruší čtyři svá stanoviště v okolí obce. "Po celou dobu opatření byli lidé v obci ohleduplní, disciplinovaní, pokyny plnili. Nebyl tam naprosto žádný problém, žádné porušení jsme tam neprověřovali," řekla ČTK mluvčí policie Dana Čírtková. Odebrané kontrolní testy mají ověřit, zda se nakažení vyléčili a už nejsou infekční.
Odbory už zaznamenaly případy firem, které zvažují hromadné propouštění. Výpovědi dostávají i jednotliví zaměstnanci. Dopady omezení kvůli koronavirové epidemii se projevují třeba v lázeňství či hotelnictví. ČTK to řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Někteří zaměstnavatelé svůj záměr hromadně propouštět už oznámili úřadu práce. Ten má podle své mluvčí Kateřiny Beránkové povinnost mlčenlivosti a podniky nemůže zveřejnit.
Podle plánů ministerstva práce by propouštění měl bránit program Antivirus s kurzarbeitem. Vláda sice příspěvky na mzdy slíbila, ani poslední březnový den ale není jasné, za jakých podmínek a v jaké výši je bude možné od státu dostat. Podle Středuly je možné, že pokud firmy budou mít jistotu podpory, výpovědi stáhnou.
Třetina lidí s hypotékou nebo spotřebitelským úvěrem chce využít možnosti odložit splátky na tři měsíce. Vyplývá to z průzkumu, které pro Komerční banku zpracovala agentura IPSOS. Z průzkumu z konce minulého týden také vyplynulo, že dostatek financí pro nečekaný výpadek příjmů má 51 procent dotázaných. Ministerstvo financí chce vládě navrhnout moratorium na splácení hypoték a úvěrů na půl roku. Nejvíce lidí plánuje o odklad žádat v Karlovarském kraji (47 procent), nejméně v Libereckém (16 procent). V Praze chce o odložení splátek požádat 42 procent dlužníků. Dostatečnou finanční rezervu mají zejména lidé v Olomouckém kraji (62,7 procenta).
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v neděli uvedla, že chce vládě navrhnout moratorium na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů na půl roku. Zároveň by podle ní měl být po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů o "nějakou symbolickou výši". Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je opatření nyní ekonomicky nutné. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by moratorium na splácení úvěrů mělo trvat rok.
Laboratoř AGELLAB v areálu Vítkovické nemocnice v Ostravě získala přístroj na testování nového typu koronaviru. Náklady na jeho pořízení byly 12 milionů korun a laboratoři umožní denně udělat téměř čtyřnásobně více testů, mohla by tak vyhodnocovat až 900 testů denně. ČTK to řekla mluvčí společnosti Agel Radka Miloševská. Podle ní jde o nejvýkonnější přístroj pro testování nového koronaviru v Moravskoslezském kraji a teprve druhý svého druhu v České republice. "Přístroj v naší laboratoři nainstalují servisní technici a aplikační specialisté. Po instalaci bude následovat zaškolení celého personálu," uvedla Hana Bílková Fránková, vedoucí oddělení klinické mikrobiologie AGELLAB.
Přístroj díky plně automatizované přípravě vzorků podle ní zkrátí celý diagnostický proces. "Významným prvkem je rovněž bezpečnost při zpracování klinického materiálu - stroj pracuje v podstatě bezobslužně. Kapacitu navýší i možnost pracovat v průběhu noci," vysvětlila Bílková Fránková.
Ministerstvo obrany odmítlo, že by chystalo změnu zákona, který by oslabil roli Parlamentu v době krize. Vláda měla podle mluvčího ministerstva Jana Pejška pouze dostat k informaci doporučení odborné skupiny, která od roku 2015 posuzovala možnosti řešení krizových situací. Reagoval tak na kritiku vládního materiálu, kterým by se měl kabinet v nejbližší době zabývat. Opozice se obává oslabení Parlamentu. Někteří zástupci opozice vyzvali Metnara k rezignaci. Místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) označil návrh v současné situaci za ohrožení principů parlamentní demokracie a dělby moci.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) označil načasování předložení materiálu vládě, která ho měla vzít pouze na vědomí, v současné situaci za náhodné a nešťastné. Nad případnými změnami by podle něj musela být široká politická shoda. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zdůraznil, že se materiál nebude projednávat nyní, když je v ČR nouzový stav. Materiál se nebude projednávat ani podle premiéra Andreje Babiše (ANO). Dodal, že neví, proč ministerstvo obrany teď "vytáhlo" dokument, který mu vláda zadala v roce 2015. "Tohle se kolegům fakt nepovedlo," dodal.
Deník Aktuálně.cz a týdeník Respekt v pondělí napsaly, že ministerstvo obrany navrhuje posílit pravomoci vlády, případně premiéra v době ohrožení státu na úkor Parlamentu. Podle Pejška je předkládaný dokument pouze doporučením odborné skupiny složené ze zástupců ministerstev obrany, vnitra, zahraničních věcí, spravedlnosti a Úřadu vlády, který byl vládě předložen pouze jako "úvahový dokument". Tento úkol obrana dostala od vlády v roce 2015. Podle náměstka ministra obrany Radomíra Jahody odborníci zkoumali varianty, jak postupovat v krajní situaci, kdy nebude usnášeníschopná Sněmovna nebo vláda. Odborníci doporučili, aby mohl v takovém případě vládu zastoupit premiér, ministři by následně museli jeho rozhodnutí potvrdit.
Sklárna v Květné na Uherskohradišťsku od pátku přeruší výrobu. Kvůli pandemii nového typu koronaviru a omezením na hranicích nemůže vyvážet své výrobky do velkoskladů v zahraničí, které jsou nyní zavřené. Export tvoří drtivou většinu tržeb podniku. ČTK to řekl ředitel sklárny Marek Mikláš. "Až 99 procent naší výroby jde na vývoz. Dodáváme zboží do velkoskladů, které jsou nyní kvůli koronaviru po celém světě zavřené. Zakázky máme, ale nemáme kam zboží vozit," uvedl Mikláš. Mezi země, do nichž sklárna exportuje, podle něj patří mimo jiné Rakousko, Německo, Itálie nebo Španělsko, které jsou pandemií zasaženy více než Česká republika.
Kvůli uzavřeným hranicím navíc sklárna dočasně přišla o čtyři skláře, kteří do podniku dojíždějí ze Slovenska. "Nemůžou překročit hranice. Pokud by to udělali, okamžitě skončí v karanténě," řekl Mikláš. Přerušení výroby podle něj nejspíše potrvá minimálně dva měsíce. "Čekáme na podporu státu, sami to nemůžeme utáhnout," uvedl ředitel. Sklárna zaměstnává přes 100 lidí. K dnešku propouští 30 z nich. Jde o pracovníky, kteří se věnovali dekorování skla. Opatření však nesouvisí s koronavirem. Sklárna jejich propouštění avizovala kvůli úbytku zakázek už dříve.
Městský soud v Praze odmítl návrh na zrušení mimořádného opatření, kterým ministerstvo zdravotnictví kvůli koronavirové krizi zakázalo přítomnost doprovodu u porodů. V tiskové zprávě o tom informovala Liga lidských práv, která se na přípravě žaloby podílela. Soud v rozhodnutí argumentuje tím, že ministerstvo napadené opatření již zrušilo, což brání dalšímu řízení. Liga upozorňuje, že opatření bylo nahrazeno jiným a míní, že soud se měl zabývat platným opatřením. "Soud svým rozhodnutím vybízí ministerstvo k libovolným zásahům do lidských práv a svobod a ujišťuje jej, že se nemusí bát soudního přezkumu, pokud svá opatření bude pravidelně rušit a znovu nahrazovat podobnými," uvedla v tiskové zprávě právnička Zuzana Candigliota.
Ministerstvo den po podání žaloby opatření nahradilo jiným, kde stanovilo výjimky. Doprovod umožnilo mimo jiné handicapovaným rodičkám či cizinkám, které potřebují tlumočení. Zákaz obecně zůstal v platnosti. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zrušení původní výjimky ze zákazu návštěv na lůžkových odděleních pro otce u porodu odůvodnil žádostmi lékařů. Ti podle něj varovali před zavlečením nákazy mezi zdravotníky přítomné u porodu. Liga argumentuje tím, že přítomnost doprovodu zlepšuje průběh porodu a otec většinou s rodičkou žije, takže se riziko šíření nákazy nezmění. Organizace uvedla, že chystá kasační stížnost a podání k Ústavnímu soudu.
Česká ekonomika loni meziročně vzrostla o 2,5 procenta. Ve srovnání s rokem 2018 kdy hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 2,8 procenta, tak její růst mírně zpomalil. Uvedl to Český statistický úřad.
Zpřesněné údaje o HDP by podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče byly za normálních okolností zajímavou a dokonce příznivou zprávou. "Opatření související s bojem proti pandemii koronaviru ovšem trendy v české ekonomice alespoň na čas přerušily, statistiky o dění v závěru loňského roku jsou v tomto ohledu vnímány jako vzdálená minulost bez přímé vazby na dění v ekonomice v dalších měsících," uvedl. I podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové jsou data za loňský rok příjemné čtení. "S takto pozitivními daty se však nejméně na dvě čtvrtletí budeme muset rozloučit," uvedla. Upozornila, že česká ekonomika byla pandemií koronaviru zasažena již v březnu, a proto očekává pokles HDP již za první čtvrtletí letošního roku.
Termín, do kterého musí realitní makléř prokázat odbornost pro své podnikání podle nového zákona, vláda odložila o čtyři měsíce na 3. ledna 2021. Důvodem je to, že aktuálně není možné kvůli opatřením proti šíření koronaviru skládat zkoušky. ČTK to sdělilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které zákon o realitním zprostředkování připravovalo. Hlavní změnou proti předchozímu stavu je to, že profese realitního makléře je vázanou živností s požadavky na odbornou kvalifikaci. Dosud to byla živnost volná, vykonávat ji tak mohl prakticky kdokoliv. Hlavním cílem zákona je podle MMR zlepšení fungování realitního trhu a ochrana klientů realitních kanceláří.
Podle některých analytiků s předpokládaným snížením počtu realitních makléřů zdraží jejich služby. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) se nic takového pravděpodobně nestane. Počítá s tím, že z trhu zmizí hlavně takzvaní garážoví makléři, kteří to nedělají jako hlavní povolání.
Oblačno, na většině území občasné sněhové přeháňky. K večeru ustávání srážek a ubývání oblačnosti. Nejvyšší denní teploty 2 až 6 °C, v 1000 m na horách kolem -4 °C.
Noc v České republice mrazivá a desetina stanic, které měří teplotu déle než třicet let, zaznamenala teplotní rekord. Nejchladněji v zemi bylo na Šumavě, konkrétně na Březníku u Modravy, kde meteorologové naměřili minus 13,7 stupně. Rekord minus 14,5 stupně z roku 2004 tam však překonán nebyl. V nižších polohách byla největší zima ve Zlínském kraji, přičemž nejvíce mrzlo v Hošťálkové na Vsetínsku. Bylo tam minus 9,2 stupně. V souvislosti s očekávaným počasím meteorologové varovali před mrazy zejména zemědělce a ovocnáře, kteří by podle nich měli přikrýt nebo jinak ochránit před mrazem rostliny a kvetoucí ovocné stromy. Například meruňkové sady podle Ovocnářské unie už poničily silné mrazy z minulého týdne.
České léčebné lázně žádají vládu i zdravotní pojišťovnu o pomoc. Tvrdí, že jim kvůli opatřením proti šíření koronaviru hrozí zánik. Žádají o zálohové platby i vyšší platby za ošetřovací den po opětovném rozjezdu. Lázně by také chtěly od státu podporu pro zaměstnance, kteří jsou nyní doma.
Ministerstvo zahraničí přepravilo do Česka víc než 4000 Čechů, kteří kvůli opatřením ke koronaviru uvízli po celém světě. Přiletí i z amerického Chicaga. Letadlo by mělo vzít do Prahy 170 Čechů, kteří se ocitli v obtížné situaci. Podrobnosti uvedl Zdeněk Beránek, zástupce vedoucího mise na velvyslanectví ČR ve Washingtonu, D.C.
Umělci, kteří to nevzdávají ve městě, které nikdy nespí. Pod tímto názvem vznikla série rozhovorů Marka Mildeho z Českého centra v New Yorku s českými umělci žijícími v USA. Mezi oslovenými nemohl chybět uznávaný spisovatel, grafik, autor knih pro děti Petr Sís.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radia Praha.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2020, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
www.radio.cz, e-mail: cr@radio.cz, Facebook, Youtube, Instagram
Loading...
Loading...