Loading...
Americký prezident Donald Trump v noci na pátek oznámil, že novým velvyslancem Spojených států v ČR bude podnikatel a pedagog Nicholas Merrick. Staronový republikánský prezident o tom spolu s dalšími nominacemi informoval na své sociální síti Truth Social. Velvyslance nominuje v USA prezident, ale do funkce je musí vždy ještě potvrdit Senát, kde nyní mají Trumpovi republikáni většinu. "Nicholas je velmi uznávaný podnikatel a pedagog, který vede rodinnou kancelář Kennyho a Lisy Trouttových v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Dříve byl finančním ředitelem dvou veřejně obchodovaných telekomunikačních společností a působil v několika velkých penzijních radách," uvedl Trump s tím.
Merrick v Praze nahradí Bijana Sabeta, který podle zvyklostí skončil jako velvyslanec s nástupem Trumpa do Bílého domu, tedy k 20. lednu. Vedle jména příštího amerického velvyslance v ČR Trump na své síti zveřejnil také jména příštích velvyslanců USA v Norsku (Michael E. Kavoukjian), Polsku (Thomas Rose) a v Kostarice (Melinda Hildebrandová).
Prezident Petr Pavel vystoupí během pondělí jako jeden z mála světových státníků v jednom z panelů na summitu o umělé inteligenci v Paříži. Ve Francii se plánuje setkat také s lídry dalších států a zúčastnit se večeře v Elysejském paláci. Česko je součástí summitu o AI vůbec poprvé, akce se zúčastní zástupci téměř 100 zemí. Plenární jednání hlav států a vlád se podle webu Elysejského paláce bude konat v úterý ve Velkém paláci, diskuse se povedou o společných krocích, které je třeba podniknout v oblasti AI. V pondělí by se na konferenci měli sejít kromě předních politiků také zástupci firem, občanské společnosti, výzkumníků, umělců a novinářů.
Předchozí summity se věnovaly především bezpečnosti. Tentokrát se organizátoři chtějí zaměřit i na přínosy a příležitosti ve zdravotnictví, vzdělávání nebo klimatu. Hlavními tématy tak letos jsou AI ve veřejném zájmu, budoucnost práce, inovace a kultura, důvěra v AI a globální správa AI. Hrad uvedl, že na výzkumu v oblasti umělé inteligence se podílí mnoho českých univerzit, a také výzkumné ústavy Akademie věd ČR. Univerzity každoročně školí zhruba 500 studentů magisterských a doktorských oborů zaměřených na AI a příbuzné disciplíny.
Česko a Spojené státy se shodují v otázkách Blízkého východu, ruské agrese i expanze Číny. Na síti X to uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský po setkání se šéfem zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Brianem Mastem ve Wahingtonu. Později se Lipavský sešel s republikánským senátorem Lindseym Grahamem, kterého označil za lídra silné americké zahraniční politiky. "Mluvili jsme o potřebě zadržovat Rusko a o nutnosti silné pozice Ukrajiny v mírových jednáních," uvedl.
Lipavský se také zúčastnil první konference o transatlantických vztazích pod hlavičkou Globsecu od nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. "USA potřebují spojence a Evropa je potřebuje také. Musíme být ale tvrdší. Česká vláda vydává na obranu dvě procenta HDP a my jsme připraveni dělat víc," řekl podle ministerstva zahraničí Lipavský v projevu. Hlava české diplomacie už dříve uvedla, že Česko bude apelovat na Spojené státy, aby bylo zemí, pro kterou neexistují žádná omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci.
Deník N: Prahu navštívil maďarský ministr zahraničí, setkal se s Babišem
Prahu ve čtvrtek soukromě navštívil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, při té příležitosti se setkal mimo jiné i s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem a zástupci energetické společnosti Innogy, která má maďarského vlastníka. České ministerstvo zahraničí ale nebylo o programu maďarského ministra oficiálně informováno a maďarská ambasáda ho nekomentovala. Informace zveřejnil server Deník N. Tomu ministr sdělil, že pro nynější českou vládu nejsou vztahy s Maďarskem důležité. Podle Petra Fialy (ODS) a ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) ale Maďarsko o vzájemné vztahy nestojí. Vyjádřili se tak v reakci na neohlášenou Szijjártóovu návštěvu.
Podle maďarské diplomacie byla cesta Szijjártóa soukromá. Ministr ale i tak podle serveru dostal policejní ochranku a kolonu a přijel s početným týmem včetně dvou fotografů. Schůzku s bývalým premiérem Babišem a někdejším ministrem průmyslu a obchodu a dopravy Karlem Havlíčkem (ANO) potvrdil deníku sám Szijjártó. Současná česká vláda podle něj nepovažuje dobré maďarsko-české vztahy za důležité. "V době, kdy byl premiérem pan Babiš, byly vztahy mnohem lepší. Pracujeme spolu i ve frakci v Evropském parlamentu, takže doufáme, že s premiérem Babišem a ministrem Havlíčkem můžeme počítat i v budoucnu, v tom směru, že budou vztahy tak dobré, jaké byly. Proto jsem přijel," řekl maďarský ministr zahraničí.
V Česku se loni ubytovalo asi 22,8 milionu turistů, meziročně o necelá čtyři procenta více. Oznámil to Český statistický úřad. Stoupl také počet přenocování, a to o 2,6 procenta na 57,3 milionu nocí. Počet turistů tak konečně překonal rok 2019, tedy dobu před pandemií nemoci covid-19, která značně omezila cestování. Proti roku 2019 bylo hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Česku loni o 820.000 více a počet přenocování byl o 264.000 nocí vyšší.
Většina z turistů ubytovaných loni v Česku, celkem 54 procent, byla domácích. Oproti roku 2023 počet jejich příjezdů klesl o 0,7 procenta na 12,33 milionu a množství přenocování se snížilo o 2,2 procenta na 31,78. Podílel se na tom podle statistiků hlavně pokles ve třetím čtvrtletí roku 2024. K celkovému nárůstu počtu turistů v Česku tak přispěli hlavně zahraniční hosté, jejichž počet meziročně vzrostl o 9,7 procenta na 10,49 milionu. Nejvíce turistů už tradičně mířilo do Prahy, kde se ubytovalo přes osm milionů hostů. Nejméně lidí naopak zamířilo do Pardubického kraje. Nejpočetnější skupinou zahraničních hostů pak byli Němci, Poláci a Slováci.
Na čtvrtečním zasedání užšího vedení Starostů a nezávislých (STAN) nikdo nenavrhl rezignaci Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj, SLK) na post hejtmana Libereckého kraje, ani na registrovaného příznivce Starostů. Informaci sdělila médiím mluvčí STAN Sára Beránková. Předsednictvo ocenilo, že se nepotvrdila obvinění z ovlivňování dotací za úplatek 800 tisíc korun, a věří, že Půta bude zproštěn i zbytku obvinění. Půta je v kraji hejtmanem od roku 2012 a od loňského června je také členem dozorčí rady ČEZ. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek vyzval ministra financí Zbyňka Stanjuru, aby byl Půta právě z této pozice odvolán.
Liberecký hejtman je připravený případné výzvě na odstoupení z orgánu polostátní energetické firmy vyhovět. "Pokud ministerstvo financí usoudí, že nemám Českou republiku v dozorčí radě ČEZ zastupovat, tak samozřejmě takové žádosti ministra financí vyhovím," řekl Půta novinářům. Půta byl ve středu nepravomocně odsouzen za to, že formou protislužby přijal úplatek 30.000 korun a jednal ve prospěch svého známého. V hlavní části kauzy související s rekonstrukcí libereckého kostela ho soud osvobodil. Půta uvedl, že není připraven rezignovat. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan ho k odchodu z čela kraje nevyzval.
Sněmovna by mohla projednat žádost policie o vydání předsedy SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání příští týden ve středu odpoledne. Vyplývá to z priorit koalice pro řádné poslanecké jednání. Policie podezírá Okamuru z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní SPD. Žádost policie o Okamurovo vydání k trestnímu stíhání by Sněmovna musela do programu nadcházející řádné schůze doplnit. Návrh, jak jej projednal organizační výbor, tento bod neobsahuje. Původně se předpokládalo jeho zařazení na březnovou schůzi dolní komory.
Plénum bude rozhodovat o policejní žádosti bez stanoviska mandátového a imunitního výboru. Potřebnou většinu hlasů v něm nezískalo ani doporučení dát souhlas s trestním stíháním, ani souhlas nedat. Předsedkyně výboru Helena Válková (ANO) stejně jako jeho místopředseda Pavel Staněk (ODS) ale nesouhlasili s interpretací, že z výsledku jednání výboru vyplývá, že také na plénu by se neměla najít pro Okamurovo vydání k stíhání většina. "Poslanci ostatních stran se neshodli, že jsem spáchal kriminální čin," komentoval výsledek Okamura. Ten nadále trvá na tom, že plakát byl pravdivý a reagoval na kroky vlády, kvůli kterým podle něho budou do Česka proudit migranti.
Současná podoba nového trestného činu „činnosti pro cizí moc“, kterou obsahuje vládní návrh trestního zákoníku i už schválený tzv. lex Ukrajina se zřejmě dočká změn. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) po kritice opozice i odborníků předal Sněmovně pozměňovací návrh. Ten by měl nově stanovit, že sledování zpravodajskými prostředky pro cizí moc bude na území ČR trestné jen v případě, že bude „neoprávněné“. Trestný čin "činnost pro cizí moc" má podle vládního návrhu novely trestního zákoníku postihovat takovouto činnost na území ČR prováděnou v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost Česka, případně obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejichž zájmů se Česká republika zavázala.
"Pan ministr předložil na jednání v Poslanecké sněmovně koncem ledna k připomínkám § 318a Neoprávněná činnost pro cizí moc. Ten by měl být součástí nových trestních předpisů. Idea je taková, že zmíněný paragraf by byl načten jako pozměňovací návrh zmíněné novely," sdělil nyní mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Původní legislativně-technickou podobu skutkové podstaty kritizovali odborníci z řad soudců i státních zástupců. Například budoucí nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová se vyslovila pro její přeformulování tak, aby skutková podstata odpovídala obvyklým definicím v trestním zákoníku. Opoziční ANO a SPD zase poukazovaly na to, že takto nastavený trestný čin je zneužitelný k trestní represi.
Česká národní banka (ČNB) zhoršila svůj výhled hospodářského růstu pro letošní rok. České HDP podle ní vzroste o dvě procenta, v listopadu bylo očekávané zvýšení na úrovni 2,4 procenta. Výhled průměrné inflace pro letošek ČNB naopak mírně vylepšila na 2,4 procenta, oproti listopadovým 2,6 procentům. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou banka zveřejnila. I přes snížený odhad růstu by se měla česká ekonomika letos oživit.
ČNB v nové prognóze také přehodnotila výhled na kurz české koruny, kterou v letošním i v příštím roce očekává mírně silnější, než předpokládala v listopadu. Letos by podle centrální banky měl průměrný kurz dosáhnout 25,20 CZK/EUR, v příštím roce potom česká měna oslabí na 25,40 CZK/EUR. Ekonomická prognóza centrální banky je pesimističtější než odhad ministerstva financí, které svou predikci zveřejnilo minulý týden. Podle ministerstva by letos měl český HDP vzrůst o 2,3 procenta, průměrná inflace by měla dosáhnout 2,3 procenta.
Rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB), které sníží základní úrokovou sazbu o dalšího čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta bylo jednomyslné. Prognóza banky počítá v následujících obdobích ještě další mírný pokles sazeb, od poloviny roku by se jejich výše měla stabilizovat. Na tiskové konferenci to uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil ale, že při uvolňování měnové politiky se mohou zvýšit určitá rizika, která vedou k vyšší inflaci. Bankovní rada tak podle něj bude k dalšímu snižování sazeb přistupovat jen velmi opatrně. "Je možné, že měnová politika zůstane restriktivnější déle, než čeká základní scénář prognózy," řekl.
Podle guvernéra se chce bankovní rada vyvarovat opakování chyby z doby před pandemií covidu-19, kdy byly reálné úrokové sazby dlouhodobě záporné, tedy nominální sazby nižší než inflace. Podle něj je nutné udržovat úroky nad inflací, motivovat tím ke spoření a zpomalovat úvěrovou aktivitu, aby příliš nerostlo množství peněz v ekonomice. Rizikem pro proinflační vývoj je pak především zvýšení setrvačnosti růstu cen služeb a potravin. Mezi další rizika patří i zvýšené mzdové požadavky nebo případný dodatečný růst výdajů veřejného sektoru.
Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková vyhověla žádosti Akademického senátu Katolické teologické fakulty a odvolala děkana Jaroslava Brože. Odvolání nabude účinnosti v pondělí 10. února. Hlavními důvody pro odvolání, které senátoři zmiňovali, bylo například zavedení nového mzdového předpisu či zřízení podle nich nesystémové funkce koordinátora pro hospodaření. Brož podle nich učinil během svého působení řadu rozhodnutí, která závažně poškodila dobré jméno fakulty. Brož se po odvolání z funkce hájil, že dělal vše pro dobro fakulty.
"Včera jsem se s panem děkanem Brožem sešla, rozhodnutí o odvolání jsem mu předala, a je to odvolání s účinností od pondělka,“ řekla Králíčková. Předpokládá, že nového děkana bude volit akademický senát fakulty ve stejném složení, ve kterém odvolal děkana Brože. Funkční období současného Akademického senátu KTF končí v červnu. Brož vede fakultu od loňského května, loni v únoru ho zvolil stejný akademický senát fakulty, který letos přijal návrh na jeho odvolání.
V sobotu bude oblačno až zataženo, během dne zejména v Čechách začne oblačnosti ubývat a večer bude místy i jasno. Nejnižší noční teploty se budou pohybovat mezi +1 až -3 °C. Přes den teploměry naměří od 2 do 6 °C. Na severovýchodě a na západě bude slabý, jinde mírný vítr o rychlosti 3 až 7 m/s, na Moravě místy i o síle 15 m/s.
Na Šumavě po sedmi letech skončil velký projekt LIFE for Mires (Život pro mokřady). Unikátní program, který podle zástupců národního parku zatím nemá ve střední Evropě obdoby, zajistil návrat vody do míst šumavské krajiny, kde odpradávna byla a odkud byla v minulosti uměle odváděna. I po skončení projektu budou odborníci v revitalizaci mokřadů pokračovat.
Janské Lázně si tento týden připomínají první mistrovství světa v lyžování, které se tu konalo před 100 lety. Akce k výročí organizuje spolek Rendezvous Ski Races, tak se totiž původně závod jmenoval.
Ve Spojených státech zemřel válečný pilot Antonín Fajkus. Bylo mu 101 let. Byl posledním žijícím československým stíhacím pilotem druhé světové války.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2025, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: cesky@radio.cz, Facebook, Youtube, Instagram
Loading...
Loading...
