Zprávy: Středa, 5. únor 2025

Pavel: S USA je nutné jednat o tom, jak bude zajištěna širší bezpečnost v Evropě

S americkými spojenci je nutné v rámci Severoatlantické aliance (NATO) jednat o tom, jak bude zajištěna širší bezpečnost v Evropě i po válce na Ukrajině. Po jednání s portugalským protějškem Marcelem Rebelem de Sousou v Praze to uvedl prezident Petr Pavel. Obě hlavy států se podle něj shodují v podpoře Ukrajiny, která už téměř tři roky čelí ruské invazi. Nejen že Česko i Portugalsko odsoudily ruskou agresi, ale zároveň začaly ihned Ukrajinu podporovat všemi dostupnými prostředky v souladu s mezinárodním právem, uvedl Pavel. V bezpečnostním zájmu Evropy podle něj je, aby nezvítězila politika síly, ale práva. Země podle Pavla musí nadále Ukrajinu podporovat, aby ubránila maximum ze svého území. Prezident ale zároveň vnímá to, že budoucí mírové rozhovory zřejmě povedou k určitému kompromisu, k situaci, za které Ukrajina pravděpodobně nebude schopna osvobodit celé své území. "Což ale neznamená, že se smíříme s tím, že území, které Rusko dnes okupuje, bude právoplatně přiznáno Rusku," dodal. Nadále je nutné zdůrazňovat, že principy, jako je suverenita či územní celistvost, nesmí být porušeny.

Fiala: Převzetí kontroly USA nad Gazou by byl obtížně realizovatelný krok

Převzetí kontroly nad Pásmem Gazy Spojenými státy by byl podle premiéra Petra Fialy (ODS) obtížně realizovatelný krok. Řekl to dnes na tiskové konferenci po jednání vlády. Americký prezident Donald Trump po úterním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě uvedl, že Spojené státy chtějí převzít kontrolu a vlastnictví nad Pásmem Gazy a přestavět ho poté, co bude místní palestinské obyvatelstvo přesídleno jinam. "Já myslím, že ne všechny kroky nebo výroky, které říká americký prezident Trump, ale které určitě musíme brát vážně, ale nemusíme je brát doslova, ne všechny ty kroky jsou realizovatelné. A toto si myslím, že je krok, který by byl velmi obtížně realizovatelný, stejně tak jako třeba některé výroky, které se týkají Grónska," řekl Fiala. Je ale zřejmé, že USA musí hrát klíčovou roli v tom, aby se situace na Blízkém východě zklidnila a dlouhodobě stabilizovala, dodal. Klíčem k řešení problémů na Blízkém východě je podle Fialy oslabení Íránu, je podle něj potřeba dívat se na propojování ruské a íránské spolupráce.

Vláda schválila nový systém hodnocení hrozby terorismu, platit bude druhý stupeň

Nový systém hodnotící ohrožení terorismem v Česku schválila na středečním zasedání vláda. Bude mít čtyři stupně od nízkého po kritické ohrožení a nahradí dosavadní soustavu, která od začátku roku 2016 počítá s nultým stupněm pro ideální stav a třemi stupni ohrožení. Novinářům to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kabinet současně rozhodl, že do konce roku 2025 bude platit druhý stupeň, tedy mírné ohrožení. Ten odpovídá prvnímu stupni starého systému, který platil od března 2016, dodal Rakušan. Změny nejsou reakcí na zhoršení bezpečnostní situace či aktuální ohrožení, ale jde o aktualizaci systému a jeho přizpůsobení dnešním podmínkám.

Nový systém má zajistit větší flexibilitu a podle návrhu reaguje na zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě. Systém nestanoví u jednotlivých stupňů závazná opatření, úřady je vždy zvolí podle okolností. Podle Rakušana také bude systém lépe odpovídat těm, které využívají zahraniční partneři. Stupně ohrožení se budou nově vyhlašovat na dobu určitou. Jejich vyhlášení bude projednávat vláda na návrh Společné zpravodajské skupiny.

Odboráři ze zemí EU včetně Česka v Bruselu protestovali za záchranu průmyslu

Stovky pracovníků z mnoha zemí EU včetně Česka  v Bruselu nedaleko sídla Evropské komise demonstrovaly za záchranu evropského průmyslu. Vadí jim vysoké ceny energií i příliš ambiciózní dekarbonizační cíle, které podniky podle jejich slov zatěžují. Protest pořádala evropská odborová centrála IndustriALL Europe. Z České republiky dorazilo sedm autobusů se zhruba 350 lidmi.  Dva autobusy přivezly do belgické metropole i zaměstnance Třineckých železáren. "Přijeli jsme zachránit ocelářský průmysl v Evropské unii, jelikož se dostal do krize a hrozí ztráta pracovních míst," řekl českým novinářům v Bruselu předseda třineckých odborářů Marcel Pielesz. Podle něj může za současné problémy v ocelářském průmyslu několik věcí dohromady. "Je velká nadkapacita výroby, jsou tady dekarbonizační cíle, které jsou velice ambiciózní a naše podniky v EU šíleně zatěžují," uvedl Pielesz. Evropská komise by podle něj měla mimo jiné "jednoznačně zmírnit rychlost dekarbonizace".

Maloobchodní tržby v Česku loni meziročně stouply o 4,6 procenta

Češi loni utráceli víc než v roce 2023. Maloobchodní tržby se za celý minulý rok meziročně zvýšily o 4,6 procenta. K růstu nejvíce přispěl prodej prostřednictvím internetu a zásilkové služby. Tržby rostly ve všech měsících roku, v prosinci růst zrychlil na 6,2 procenta, v listopadu činil po revizi 4,2 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

MPO z evropských zdrojů rozdělí 1,5 miliardy korun na inovativní IT projekty -

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) rozdělí 1,5 miliardy korun na inovativní IT projekty. O peníze z evropského Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) mohou firmy žádat od čtvrtka 20. února do úterý 20. května. Úřad o tom  informoval v tiskové zprávě. V případě velkého zájmu může příjem žádostí skončit ještě před 20. květnem, nejdříve však ve čtvrtek 13. března. MPO zároveň nevyloučilo, že podporu ještě navýší. "Naše podpora se zaměřuje na vývoj a využití technologií, které vycházejí z pokročilých technických a vědeckých poznatků a vyžadují hluboké odborné znalosti," uvedl vrchní ředitel sekce ekonomiky, fondů EU a zakladatelských činností na MPO Petr Doškář. "Mezi klíčové oblasti tak patří například umělá inteligence a strojové učení, včetně velkých dat, bezpečnost, kybernetická bezpečnost, robotika, pokročilé technologie ve zdravotnictví, udržitelná energie a čisté (nízkoemisní) technologie," doplnil.

Liberecký hejtman Půta dostal roční podmínku za zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatku

Roční podmíněný trest a pokutu 50 tisíc korun dostal u soudu liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) v kauze evropských dotací. Soud ho uznal vinným ze zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatku. Podle obžaloby úplatek pro hejtmana měl dosáhnout 830.000 korun, soud za prokázanou částku považuje 30.000 Kč. Naopak podle soudu chybí důkazy, že Půtu upláceli dva pracovníci Metrostavu 800.000 korunami. Rozsudek není pravomocný, hejtman se proti odsuzující části rozsudku na místě odvolal. Tvrdí, že nic špatného neudělal. Soudní jednání v případu začala v roce 2018. "Jsem rád, že v hlavní části té kauzy, tedy přijetí úplatku od společnosti Metrostav, soud rozhodl o zproštění, tedy o nevině. A myslím, že v tom odůvodnění jasně zaznělo, že se ta věc nestala, nemohla se stát a obžaloba pro ni neměla nikdy žádný důkaz. V té druhé části jsme se na místě odvolali," řekl Půta novinářům. Soud za prokázaný považuje jen jeden dílčí skutek, a to, že Půta jednal ve prospěch obžalovaného a svého známého Jaromíra Dolanského. Podle soudu se hejtman domluvil s obžalovaným na tom, že Metrostav zaměstná na stavbě kostela Dolanského, a Půta na oplátku přislíbil, že pomůže zajistit změnu financování rekonstrukce kostela v dotačním programu na průběžné. Toto tvrzení hejtman odmítá, podle něj šlo o dvě nesouvisející záležitosti.

V kauze bylo obžalováno dalších osm lidí a pět firem včetně Metrostavu. Soud shledal vinu u všech obžalovaných a všech firem.

Kauza je spojená se dvěma projekty společnosti Geotermální energie pro občany (GEPO) v Liberci z let 2012 až 2014 téměř za 100 milionů korun. Obecně prospěšná společnost na ně chtěla čerpat evropské dotace, vyplaceno nebylo nic.

Průzkum: Vítězství Ukrajiny si přeje 44 procent Čechů

Vítězství Ukrajiny v rusko-ukrajinském konfliktu si přeje 44 procent Čechů. Větší podporu má Ukrajina v Polsku, kde ji podporuje 68 procent obyvatel. Na Slovensku si vítězství Ukrajinců přeje necelá třetina dotázaných. Vyplývá to z dotazníkového průzkumu, jehož výsledky k blížícímu se třetímu výročí začátku války na Ukrajině zveřejnila Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO). Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022.

Ruské vítězství v konfliktu si nejčastěji z těchto tří zemí přejí Slováci, tam takovou variantu podporuje 17 procent obyvatel. V Česku vyjádřilo Rusku podporu sedm procent dotázaných a v Polsku čtyři procenta. Ukončení války formou dočasného míru, aniž zvítězí jedna strana, v Česku podporují téměř dvě pětiny lidí, na Slovensku třetina a v Polsku pětina respondentů.

Průzkum se v Česku a na Slovensku ptal také na to, jakých scénářů vývoje rusko-ukrajinské války se lidé nejvíce obávají. Dotázaní nejčastěji vyjádřili obavy z toho, že konflikt potrvá mnoho let - v Česku to bylo 67 procent lidí a na Slovensku 71 procent. Asi 55 procent Čechů a tři pětiny Slováků se obává toho, že se konflikt rozšíří v otevřenou válku mezi Ruskem a NATO

Dopady trampingu v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj řeší pracovní skupina

Pracovní skupina řešící dopady trampingu v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj začala v pátek oficiálně fungovat. Do půl roku má představit návrh doporučení ohledně využívání i případné likvidace trampských nocovišť. Skupina byla ustavena z podnětu ministra životního prostředí a jejími členy jsou zástupci nejrůznějších subjektů, kterých se tato problematika dotýká - zástupci obcí, vlastníků pozemků, správců lesních majetků, muzeí, vědců, Národního památkového ústavu a státní Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). „Skupina by měla definovat přístup k problematice návštěvnosti a trampských tábořišť, včetně otázky jejich další likvidace či využívání, to vše za podmínek platné legislativy,“ uvedl Jiří Hušek, vedoucí pracovní skupiny.

Pracovníci CHKO v minulosti zaevidovali přes 120 míst opakovaně či trvale využívaných jako trampské kempy. Byly zařazené do tří kategorií podle závažnosti dopadů na přírodu a 30 nejproblematičtějších bylo odstraněno.

Na řešení situace zatím není jednotný názor, někteří odpůrci trampů chtějí zlikvidovat všechna tábořiště, další část veřejnosti i odborníků poukazuje na to, že trampové jezdili do regionu už desítky let před vznikem chráněné krajinné oblasti v roce 1976.

Čeští krajané si 4. února připomněli Den Čechů v zahraničí, letos poprvé mohou volit korespondenčně

Čeští krajané po celém světě si v úterý popáté připomněli Den Čechů v zahraničí. 4. únor byl v roce 2021 schválen vládou jako významný den, který připomíná krajany z Čech, Moravy a Slezska, žijící v cizině. Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) u této příležitosti poděkoval všem krajanům, kteří po celém světě udržují českou kulturu, jazyk a tradice. „Dnešní den připomíná všechny aktivity, které děláte. Ať už je to spolková či kulturní činnost, nebo třeba činnost českých škol, kdy se naše kultura, jazyk, historie předává dalším generacím. A za to bych vám chtěl především poděkovat,“ uvedl ministr na síti X. Připomněl, že letos poprvé mohou krajané volit do Poslanecké sněmovny korespondenčně - pohodlně a odkudkoliv z ciziny. Podrobnosti najdou na webu ministerstva zahraničí.

Datum si vybrali sami krajané jako vzpomínku na 4. únor 1628, kdy Jan Amos Komenský opustil svou vlast a strávil mnoho let v zahraničí.

K českému původu se podle odhadu Ministerstva zahraničních věcí ČR ve světě hlásí kolem 2,5 milionu lidí. Více než polovina z nich jsou občané USA. Početné jsou české komunity v Kanadě a Argentině. V Evropě je to Velká Británie, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francie, Itálie a samozřejmě Slovensko. Historické komunity se silnou českou vazbou žijí v Chorvatsku, Rumunsku a na Ukrajině. Za posledních deset let narostl počet českých škol v zahraničí z několika jednotek na více než 100.

Aktivisté zaplatili statisícovou škodu způsobenou při protestech v lomu Bílina Severočeským dolům

Ekologičtí aktivisté zaplatili těžařům náhradu škody způsobenou při protestu v lomu Bílina na Mostecku v červnu 2018. Škoda podle rozsudku soudu vznikla zastavením těžby na 12 hodin a Severočeské doly ji vyčíslily na 660 tisíc korun. Informoval o tom mluvčí společnosti Lukáš Kopecký s tím, že peníze firma pošle Nadaci policistů a hasičů. Proti těžbě uhlí v lomu tehdy protestovalo okolo 300 aktivistů. Někteří z nich pak obsadili vrchol rypadla, na kterém se připoutali.

Komora: Rozvoj OZE v Česku dál táhne jen fotovoltaika, ostatní zdroje zaostávají

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku táhne pouze fotovoltaika, ostatní zdroje stále zaostávají. Přispívají k tomu i kroky státu. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie (Komory OZE). Stát podle nich do budoucna až příliš spoléhá mimo jiné na plyn, a to právě na úkor obnovitelných zdrojů. Malým pozitivem je postupný rozvoj větrné energetiky, stále však jen velmi pomalý, podotkli. "Energetická krize v roce 2022 nasměrovala naši pozornost k obnovitelným zdrojům a podpoře jejich rychlejšího rozvoje. S odstupem dvou, tří let se však ukazuje, že se rozjely pouze fotovoltaiky. Větrníky jsou snad na začátku nového startu, ale zbytek obnovitelné energetiky na svou příležitost teprve čeká," řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Do tuzemské sítě bylo loni připojeno přes 45.000 fotovoltaických elektráren s výkonem 983 megawattů. Celkově je jich nyní v soustavě více než 213.000, což je meziročně o čtvrtinu více a čtyřikrát více než před třemi lety.

Čeští vědci objevili v Albánii největší jeskynní termální jezero na světě

Čeští vědci objevili největší jeskynní termální jezero světa. Nachází se v jižní Albánii v oblasti Vromoner. Velikost jezerního dómu je třikrát větší než hlavní sál Národního divadla v Praze. Na rozsáhlý podzemní systém narazili už v roce 2021, bylo však nutné podrobně ho zmapovat. Podařilo se to ve druhé polovině minulého roku, kdy Nadace Neuron podpořila expedici téměř milionem korun na nákup potřebného vybavení. Neuron podporuje české vědce od roku 2010, finance získává od soukromých mecenášů. Novinářům to  řekla ředitelka nadace Monika Vondráková.

Jde o jedenáctou expedici s terénním výzkumem uskutečněnou pod hlavičkou Neuronu. Předchozí výpravy objevily například jedno z nejstarších mayských měst či do té doby nepopsanou opici uakari.

Olomoucká zoo chystá stavbu vzdělávacího centra s velkým mořským akváriem

Zoologická zahrada Olomouc postaví ve svém areálu vzdělávací centrum s učebnami a velkým mořských akváriem. Vybudování centra bude stát zhruba 50 milionů korun, stavba má být dokončena na přelomu let 2026 a 2027. Vzdělávací centrum poskytne zázemí hlavně pro školáky, kterých do zoo každoročně zavítá několik desítek tisíc. ČTK to řekl ředitel zoo Radomír Habáň. Součástí projektu vzdělávacího centra Loděnka je velké mořské akvárium, které pojme 300 metrů krychlových vody. "Bude šestkrát větší, než současné se žraloky a rejnoky," podotkl Habáň.

Olomoucká zoo patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům v Olomouckém kraji. Na ploše 42 hektarů chová 1828 zvířat v 387 druzích.

Počasí na čtvrtek

Zataženo až oblačno, na severovýchodě místy, jinde ojediněle sněžení,pod 300 m zpočátku déšť se sněhem. Nejnižší teploty +1 až -3 °C.