Loading...
Přímá ruská vojenská intervence v Bělorusku podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) nyní nehrozí. Hrozbou je naopak postupné osekávání suverenity Běloruska. Jeho autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko čelí nebývalým masovým demonstracím po prezidentských volbách, jejichž výsledky jsou považovány za zfalšované. Petříček to uvedl na mezinárodním sympoziu o demokracii v 21. století, které v Praze uspořádala nezisková organizace Institute H21 kolem mecenáše Karla Janečka.
Podle Petříčka je třeba vyvíjet podporou občanských iniciativ, církví či nezávislých odborů tlak na Lukašenkův režim, aby začal jednat se zástupci opozice, a "zabránit narušení suverenity a územní celistvosti" Běloruska. Lukašenko chce v pondělí mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mimo jiné o další integraci obou zemí v rámci společného svazového státu. Podle Petříčka je nutné "nepřipustit situaci, že pro Lukašenka bude jediné východisko vzdát se suverenity". "Rusko se zatím chová velmi opatrně," podotkl ministr. Nynější situace v Bělorusku je podle Petříčka zlomová v tom, že se tamní občané probudili z politické apatie. Lukašenko během epidemie koronaviru ukázal, že "ztratil kontakt s realitou" a "neví, co se v jeho zemi děje", uvedl Petříček. Nynější protesty se od předchozích liší svou masovostí, dlouhodobostí azáběrem do všech vrstev společnosti, podotkla historička běloruského původu Alena Marková z Karlovy univerzity.
Na program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí by v letech 2021 až 2025 mělo jít dohromady 566,5 milionu korun z rozpočtů ministerstva školství, zahraničí a zdravotnictví. Částka by se proti minulosti měla zvýšit. Program, který má navázat na tři předchozí pětileté cykly od roku 2006, by měl více zohlednit zejména stoupající počet mladých Čechů s dětmi v cizině, kde tyto rodiny často neplánují zůstat napořád. Vyplývá to z návrhu pokračování programu, který v pondělí probere vláda. Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí zahrnuje podporu krajanských komunit prostřednictvím vzdělávacích programů i spolkových kulturních projektů. Patří do něj také opravy a údržby krajanských domů či pomníků v cizině. Rozvíjení a posilování češtiny v zahraničí se týká nejen Čechů žijících v cizině a jejich dětí, ale také místních zájemců prostřednictvím lektorátů českého jazyka a literatury. Částka, která jde na program z ministerstva školství, by se měla ročně zvýšit ze 47,5 milionu na 71,1 milionu korun. Podpora z ministerstva zahraničí by měla narůst z 21 milionů na 42 milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví, které má na starosti úhrady na zdravotní péči o účastníky programu ze zahraničí v ČR, by platilo stále stejně 200.000 korun za rok.
Budoucí program by měl podle návrhu zohledňovat hlavně dynamické změny v počtu a složení krajanských komunit. V zahraničí přibývání mladých rodin, které počítají s návratem do Česka, a mají tedy zájem, aby se jejich děti učily česky. Program by se proto měl zaměřit ještě více na podporu českých škol v zahraničí. Plánuje se v něm mimo jiné vyslání dalších učitelů češtiny i na univerzity v USA či Británii. Zvažuje se větší podpora bohemistiky v Itálii či Německu.
Demolice vepřína v Letech u Písku se posouvá na příští rok. Na jeho místě má vzniknout památník holocaustu Romů a Sintů. Ředitelka Muzea romské kultury Jana Hotváthová potvrdila, že termín jeho dokončení se měnit nebude. Podle ní se bourání vepřína posouvá kvůli karanténě na září příštího roku. Slavnostní otevření památníku bude v květnu 2023.
Tři čtvrtiny Čechů jsou spokojení ve své práci, to je o tři procentní body víc než loni. Ukazuje to průzkum personální agentury Grafton Recruitment. Meziročně také klesl podíl lidí, kteří si stěžují na výši své mzdy - neodstatečně ohodnoceno se cítí 62 procent Čechů. Podle analytika trhu práce - Tomáše Surky ze společnosti Quanta Houman Resourses si v současnosti lidé váží především stabilního zaměstnání.
V Olomouci v sobotu začaly národní Dny evropského dědictví. Po celé republice se tak otevřely stovky památek i historických budov, mnohé z nich jsou přitom běžně nepřístupné. Olomouc organizátoři pro zahájení vybrali především kvůli letošnímu dvacetiletému výročí zapsání Sloupu Nejsvětější Trojice na seznam UNESCO. Právě v jeho blízkosti převzali v sobotu ocenění letošní nositelé tradice lidových řemesel. Na zahajovací akci dorazili do města desítky starostů a primátorů, ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) i zahraniční hosté.
Do letošního ročníku, jehož tématem jsou Památky a vzdělávání, je přihlášeno více než 750 památek a přes 200 doprovodných akcí po celé zemi.
Motorkáři společnou jízdou podpořili v sobotu válečné veterány české armády. Akce Bikers for Veterans (Motorkáři veteránům) se zúčastnilo podle odhadu ČTK asi 150 motorkářů. Její účastníci koupí vstupenky přispěli do fondu solidarity, který byl před několika lety založen právě na pomoc válečným veteránům a jejich příbuzným. Akce se měla konat na konci června, kvůli pandemii koronaviru ji ale pořadatelé odložili na září. Změnit museli i cíl, původně měla jízda skončit ve vojenském muzeu v Lešanech. Náhradním cílem se stalo automuzeum Pelechov v Luštěnicích. "Jsme aktivní jezdci na motocyklech a zároveň chceme být prospěšní lidem, kteří se ne vlastní vinou ocitli v těžké životní situaci a kterým chceme pomoci," zdůvodnili nultý ročník charitativní akce pořadatelé na svém webu. Inspiraci nalezli ve Spojených státech, kde jsou akce pořádané na pomoc pro válečné veterány běžnou záležitostí.
Vojenský fond solidarity vznikl jako společný projekt ministerstva obrany a Charity ČR v roce 2015 v návaznosti na úmrtí pěti českých vojáků v Afghánistánu. Za cíl si dává poskytnout okamžitou pomoc vojákům a jejich blízkým, když se bez vlastního zavinění ocitnou v těžké životní situaci.
První rekreanti v sobotu vstoupili do areálu jezera Most. Na místě, kde stávalo středověké město a následně se těžilo uhlí, vznikla vodní plocha větší než Máchovo jezero s hloubkou 71 metrů, která se vyrovnává Orlické přehradě. Připravené jsou pláže, mola, dětské hřiště, objet lze celé jezero na kole. V plánu je stavba kempu, zázemí pro vodní sporty. Otevření plánovala mostecká radnice velkolepé v rámci mosteckých slavností, ty se ale s ohledem na epidemii koronaviru nekonají. Pásku tak symbolicky přestřihl primátor Jan Paparega (ProMOST) a Walter Fiedler, ředitel Palivového kombinátu Ústí (PKÚ), který lokality po těžbě uhlí spravuje.
Jasno až polojasno, ráno ojediněle mlhy. Během dne většinou polojasno. Nejvyšší teploty 24 až 28 °C, na horách kolem 19 °C.
Letošní školní rok je kvůli koronaviru tak trochu jiný - žáci i učitelé musí dodržovat přísnější hygienická nařízení. Zajímalo nás, jak první dny ve škole hodnotí. Vezmeme vás na vyučování pod širým nebem, vydáme se mezi mladé členy jednoho jezdeckého klubu a na závěr zamíříme do plzeňské zoo, kde se zabydlelo pět strašidel.
Nejen vůně nalákala spousty lidí na tradiční akci Den bramboráků, který se letos konal v Horním Daruvaru už popáté.
Víte, proč se nejlepší chmel sklízí na Žatecku a proč se musel už od středověku chránit před napodobeninami? Dozvíte se to v Chmelařském muzeu v Žatci, které je největší expozicí svého druhu na světě.
Pavana, gagliarda nebo gavota - pod těmito názvy se skrývají renesanční tance, které se od 16. století tančily po celé Evropě. Dámy v honosných róbách a kavalíři v sametových kabátcích při nich dvorně kroužili kolem sebe a ukláněli se jeden druhému. A podobnou podívanou při nedávné Hradozámecké noci v Mnichově Hradišti nabídl i soubor historických tanců Campanello z jižních Čech.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radia Praha.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2020, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
cesky.radio.cz, e-mail: cr@radio.cz, Facebook, Youtube, Instagram
Loading...
Loading...