Loading...
Energetická skupina ČEZ za první tři čtvrtletí vydělala 23 miliard 400 milionů korun. Meziročně tak její čistý zisk klesl o skoro 6 a půl miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které firma zveřejnila. Přesto si firma vydělala víc, než v létě očekávala. "Výsledky hospodaření za tři čtvrtletí naplnily naše očekávání," řekl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. K menšímu výdělku přispěl hlavně nižší zisk z obchodování s komoditami, ale i nižší výnosy z těžby. ČEZ odhaduje, že na konci roku by se čistý zisk mohl pohybovat mezi 26 a 30 miliardami korun. To by při obvykle vyplácené dividendě znamenalo přínos pro státní kasu ve výši kolem 17 miliard. Loni odvedl ČEZ státu na dividendě necelých 20 miliard, dalších 30 miliard ale zaplatil na windfall tax.
ČEZ také oznámil, že prodává své uhelné elektrárny v Polsku. Prodej zahrnuje společnosti, které vlastní a provozují dvě černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Prodej ale musí nejdřív schválit polský antimonopolní úřad. Podle mluvčího ČEZu Ladislava Kříže chce společnost v budoucnu vyrábět elektřinu hlavně z obnovitelných a jaderných zdrojů. ČEZ bude v Polsku i dál podnikat a to třeba v dekarbonizaci. ČEZ chce stále prodat ještě svůj zbývající podíl v tureckém Akenerji, v současnosti však s konkrétním zájemcem nejedná.
Energetické skupiny ČEZ, EPH a Veolia vyšetřuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pro podezření z kartelu. Informaci serveru Seznam Zprávy potvrdil Českému rozhlasu mluvčí úřadu Martin Švanda. Úřad zjišťuje, jestli firmy nekoordinovaly nabídky do aukce na výstavbu kogeneračních elektráren. Mluvčí Švanda také uvedl, že správní řízení zahájeno nebylo. Podle Veolie k žádnému porušení pravidel hospodářské soutěže nedošlo, ČEZ a EPH věc zatím nekomentovaly. Aukci, o kterou se ÚOHS podle serveru zajímá, vyhlásilo v létě ministerstvo průmyslu a obchodu. Mechanismus, který se běžně používá k motivaci pro investice do zelených technologií například v Německu, spočívá v tom, že stát vyhlásí, jak velký výkon hodlá podpořit. Investoři pak nabízejí, za jak vysokou dotaci na vyrobenu megawatthodinu elektřiny jsou ochotni novou kapacitu vybudovat. Vítězí nejnižší nabídka.
Pojišťovny vyplatily za škody způsobené zářijovými povodněmi v Česku zatím 6,9 miliardy korun. Vyřídily jich téměř 66.000. Klienti nahlásili 91.100 pojistných událostí za 18,7 miliardy korun. Celkové škody odhadují pojišťovny na 19,6 miliardy. ČTK to řekl mluvčí České asociace pojišťoven Tomáš Pavlík. Z odhadovaných škod činí 7,65 miliardy korun škody na majetku občanů a 11,85 miliardy korun škody na majetku firem. Podle údajů pojišťoven jde o druhou největší katastrofu od vzniku Česka v roce 1993. Více škod způsobily jen rozsáhlé povodně, které zasáhly zemi v srpnu 2002. Za ně pojišťovny vyplatily 36,7 miliardy Kč. S odstupem následovaly povodně na Moravě v roce 1997 s deseti miliardami, povodně v Čechách v roce 2013 se 7,5 miliardy Kč a tornádo na jižní Moravě z června 2021 s 3,3 miliardy Kč. Záplavy letos v polovině září postihly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve odhadl rozsah škod na státním majetku na 25 až 30 miliard korun, další desítky miliard škod budou podle něj na soukromém, obecním a krajském majetku.
Prezidentské volby v USA, které vyhrál republikán Donald Trump, ukázaly, jak zranitelná může být demokracie i v zemích, kde je dlouhodobě zavedená. Při debatě se studenty Střední odborné školy Dvořákova ve Znojmě to řekl prezident Petr Pavel. Způsobené je to podle něj menším zájmem a menší informovaností lidí, a tím pádem větší náchylností nechat se manipulovat, případně vystrašit. Pavel řekl, že jeho osobní názor na Trumpa nehraje roli, důležitý je zájem země, což je spolupráce s USA. "Volby byly demokratické, občané si zvolili a pro nás to neznamená oslabení vztahů s USA," uvedl Pavel. Osobní názor na Trumpa má, nekomentoval jej však. "Několikrát jsem se s ním osobně setkal, viděl jsem, jak se choval, co říkal, sledoval jsem, jak vedl kampaně, jak se vyjadřuje k různým tématům. Názor jsem si na něj udělal, ale není nijak relevantní. Je prezidentem, já jsem prezidentem, a každý reprezentujeme svou zemi," řekl. Zájmem Česka podle něj je nevyhrocovat vztahy s USA, ale naopak se snažit o spolupráci. Otázkou podle Pavla bude, jak se Trumpovi podaří splnit sliby z předvolební kampaně, i zda bude schopen ukončit válku na Ukrajině a za jakých podmínek. "Pokud má někdo klíč k rychlému ukončení války, tak je to prezident (Vladimir) Putin. On to ale neudělá, má svůj zájem, kterým je kontrolovat minimálně část Ukrajiny," míní Pavel. Rusko podle něj uvažuje jako impérium, které má větší privilegia než ostatní.
Volby do Poslanecké sněmovny by v říjnu vyhrálo hnutí ANO. Získalo by 33 a půl procenta hlasů. Ukazuje to volební model agentury Median. Druhá by ve volbách skončila ODS s 12 procenty. 11 procent lidí by hlasovalo pro hnutí STAN. Voličské preference oproti září klesly Pirátům i SPD - pohybují se nad pětiprocentní hranicí. Tu by v říjnu poprvé překonali Motoristé a znovu se nad ní vrátila KSČM. Pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do Sněmovny zůstali lidovci a TOP 09, jejich předsedové ale na konci října podepsali s ODS memorandum o společné kandidatuře v koalici Spolu. Vzrostl zájem lidí jít k volbám. V průzkumu Medianu v říjnu odpovídalo přes tisíc respondentů.
Učitelé v regionálním školství loni vydělávali průměrně 49 tisíc korun hrubého za měsíc. Ukazují to data Českého statistického úřadu. Do částky jsou započítané příplatky i odměny. Výdělky učitelů na základních a středních školách minulý rok přesáhly 51 tisíc měsíčně, naproti tomu v mateřských školách to bylo zhruba o deset tisíc korun míň. Meziročně průměrné mzdy v regionálním školství stouply o 1 300 korun. Při započtení inflace se ale jejich mzda reálně snížila o 7 procent. Kupní síla výdělků tak byla podle statistiků přibližně na stejné úrovni jako v roce 2018. Napříč kraji se podle dat ČSÚ výdělky učitelů příliš neliší.
V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil na tiskové konferenci ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromaždování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání. "Naši žáci dosáhli v informační a počítačové gramotnosti a v informatickém myšlení jedny z nejlepších výsledků ve srovnání s ostatními zeměmi, které byly do mezinárodního šetření zapojeny. Možná se to na jednu stranu ukazuje jako překvapivé, ale na druhou stranu - pokud všechny skupiny žáků z hlediska jejich socioekonomického zázemí mají podmínky pro vzdělávání - tak se ukazuje, jak pozitivní efekt to může systémově mít," uvedl Zatloukal. Školáci vyplňovali přes aplikaci dva půlhodinové testy k počítačové a informační gramotnosti a dva testy na informatické myšlení, které trvaly 25 minut. Dalších 30 minut zabral žákovský dotazník. V počítačové a informační gramotnosti skončili čeští žáci a žačky za Jižní Koreou. V průměru získali 525 bodů, o 15 bodů méně než korejští vrstevníci. Dosáhli nejlepšího výsledku z EU. Unijní průměr činil 497 bodů. V informatickém myšlení čeští žáci a žačky byli třetí s 527 body za tchajwanskými a korejskými školáky. Zaostali za nimi o 21 a o deset bodů. Průměr EU i všech testovaných států byl 483 bodů.
Státní agentura CzechTrade plánuje příští rok otevřít novou zahraniční kancelář v Malajsii. Na konferenci Future of Export Summit 2024 v Praze to řekl ředitel agentury Radomil Doležal. Právě jihovýchodní Asie je podle něj jednou z šesti oblastí, na které by se měl český export více zaměřit. Patří k nim také Afrika, rozšířit svou síť tam agentura plánuje v roce 2026, uvedl Doležal. V důsledku geopolitických výzev Česko musí změnit zažité obchodní vazby a pro odbyt zboží hledat nová teritoria, řekl ředitel CzechTrade. Částečně už se to podle něj daří, zatímco loni export do Evropské unie meziročně stoupl o 0,2 procenta, do zbytku světa růst činil téměř tři procenta. Letos se vývozu do zemí mimo EU dařilo ještě výrazněji, za první tři čtvrtletí byl oproti loňsku vyšší o 16,5 procenta. Z celkového objemu tak export mimo EU tvořil 22 procent a export do EU 78 procent, řekl Doležal.
Nové příležitosti pro české firmy nabízí například jihovýchodní Asie. V zemích, jako jsou Vietnam, Indonésie, Filipíny či Thajsko, roste poptávka po spotřebním zboží, strojírenství a technologiích. Perspektivní je trh také pro exportéry potravin, uvedl Doležal. Naopak Afrika je zajímavá z hlediska infrastrukturních a ekologických projektů. Mezi šest oblastí, na které by se čeští exportéři měli více zaměřit, podle Doležala patří také Latinská Amerika kvůli poptávce po zemědělské technice nebo zdravotnickém vybavení či z hlediska stavebních a energetických technologií Blízký a Střední východ. Střední Asie, tedy například Kazachstán a Uzbekistán, naopak nabízí příležitosti v těžbě. Jedním z nejrychleji rostoucích trhů je ale podle Doležala Indie, české firmy by se tam mohly zapojit do soukromých i státních projektů ve farmacii, zdravotnictví a v průmyslu.
Za podporu Ukrajiny v jejím boji za svobodu proti ruské agresi převzal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ocenění od spolku Team4-Ukraine. Spolek se zaměřuje mimo jiné na humanitární podporu ukrajinským civilistům zasaženým válkou, která vypukla v únoru 2022. Pamětní mincí ocenil také Vystrčilovu snahu o posilování česko-ukrajinské spolupráce a také kontinuální odpor proti ruskému či čínskému vlivu v Česku. Vystrčil patřil mezi první zahraniční představitele, který Ukrajinu nedlouho po ruském vpádu navštívil s cílem podpořit její boj o obnovení územní celistvosti a suverenity. Před rokem předsedové Senátu a Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského parlamentu, podepsali memorandum, jehož obsahem je podpora Ukrajiny v boji proti ruskému agresorovi, její poválečné obnovy a přičlenění do NATO a EU. Senát tehdy zároveň věnoval ukrajinskému parlamentu dodávku pro přepravu osob a generátor k výrobě elektřiny jako pomoc před nadcházející zimou. Předseda Senátu navštívil Kyjev opakovaně, naposledy před dvěma měsíci při příležitosti summitu Krymské platformy, která má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení okupace Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Ujistil tehdy i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se může spolehnout na českou podporu.
Nejpozději od ledna 2026 by se cestující měli dočkat lepšího mobilního signálu ve vlacích. Český telekomunikační úřad na to dopravcům dá dotaci. V těchto dnech jim rozesílá rozhodnutí o jejím poskytnutí. České dráhy, RegioJet a LeoExpres dostanou od státu v součtu 290 milionů korun. Dopravci je budou moct použít třeba na úpravy svých vagonů. Celkově dopravci chtějí zlepšit mobilní signál ve zhruba 670 železničních vozech.
V Česku za uplynulý týden přibylo dalších 8 ohnisek katarální horečky ovcí. Nová ohniska jsou v Plzeňském, Jihočeském a Karlovarském kraji. Informovala o tom Státní veterinární správa. Celkem je tak na českém území už 82 ohnisek, ve kterých se nachází přes 14 tisíc zvířat. Veterináři proto rozšířili ochranné pásmo kolem katarální horečky ovcí na celé Česko. Zároveň doporučují, aby chovatelé zvířata preventivně naočkovali. Nemoc se v Česku objevila na začátku září, a to poprvé po patnácti letech. Nakažená zvířata mají horečku, otoky a záněty.
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) rozšíří projekt na obnovu mokřadů na oblast alpínského bezlesí na hřebenech Krkonoš, zasahuje i na polskou stranu hor. Začne příští rok. ČTK to řekla vedoucí Oddělení ochrany přírody KRNAP Viera Horáková. Na nové fázi prací na zadržování vody v krajině budou spolupracovat český a polský národní park s dalšími institucemi. Celkové náklady na projekt v evropském programu Interreg Česko - Polsko, který zasáhne stovky hektarů v nejcennějších oblastech Krkonoš, jsou 1,5 milionu eur (v přepočtu 38 milionů korun). Do krkonošských rašelinných a podmáčených smrčin v minulosti zasáhl člověk a odvodnil je, proto se v posledních letech Správa KRNAP intenzivně zaměřila na jejich obnovu. Lesu v nadmořské výšce 1100 metrů nedaleko Kolínské boudy ve východních Krkonoších vrátila Správa KRNAP původní charakter již v letech 2018 až 2023. Les se houpe pod nohama, je nasáklý vodou, lépe dokáže vzdorovat dopadům klimatické změny, jakou jsou přívalové deště nebo dlouhodobější suchá období, řekla ČTK Horáková. Tůně zarůstají vegetací, stačí špatný krok a člověk se propadne po kolena do močálu. "Pomocí přehrážek ve starých odvodňovacích kanálech jsme zvýšili spodní hladinu vody. Díky tomu se nám začínají opět rozvíjet rašelinná společenstva, začíná se obnovovat podmáčená rašelinná smrčina," uvedla.
Pozůstatky osídlení v místě, kudy procházela jedna z hlavních větví euroasijské Hedvábné stezky, odhalili v jižním Kyrgyzstánu vědci a studenti plzeňské katedry archeologie. Spolupracovali s místní Ošskou státní univerzitou. Díky objevené kuchyňské a stolní keramice a také pozůstatkům potravin získali svědectví o vysokých standardech každodenního života v průběhu více než dvou tisíciletí, řekla ČTK mluvčí Západočeské univerzity (ZČU) Andrea Čandová. V dříve neprobádané stepní oblasti, která byla po tisíciletí kontaktní zónou mezi kulturami usedlých zemědělců a kočovníků, zkoumali několik týdnů způsoby obživy a proměňující se přírodní prostředí. Přes 20 neznámých archeologických lokalit, objevených díky dálkovému průzkumu Země, umožnilo určit polohu osídlení od 2. tisíciletí před naším letopočtem až do poloviny 1. tisíciletí našeho letopočtu. "Rostlinná část jídelníčku zahrnovala ječmen, pšenici, proso s luštěninami a velmi bohatý sortiment ovoce - jablka, švestky, broskve, ořechy, vinná réva a pistácie. Obrovský soubor zvířecích kostí dokládá nejen značnou konzumaci masa, ale také velký význam chovatelství dobytka v ekonomice, který doplňoval třeba lov kozorožců," řekl vedoucí expedice i plzeňské katedry Pavel Vařeka. Kyrgyzské nálezy zpracovávají studenti a pracovníci univerzit v polní laboratoři v Kyrgyzstánu. Následně budou uloženy v muzeu v Oši. Náročné konzervace vzácných artefaktů se provádějí v Plzni ve spolupráci se Západočeským muzeem.
Pražským Rudolfinem bude v úterý večer znít hudba Karla Kryla. Na objednávku festivalu Prague Sounds vystoupí na společném koncertě dva česko-slovenští umělci, David Koller a Richard Müller. Zazní dvacítka Krylových písní v akustické verzi a v komorních aranžmá, vznikajících jen pro tuto příležitost. Koller s Müllerem vybrali písně mapující všechna zásadní Krylova tvůrčí období: od raných, přes ikonické písně z 60. let jako Bratříčku zavírej vrátka, Salome, Veličenstvo kat, Anděl či Pieta, exilové (Karavana mraků, Děkuji) až po písně z posledního Krylova období od sametové revoluce v roce 1989 do jeho úmrtí v roce 1994 . Pocta Krylovi v Rudolfinu se uskutečňuje symbolicky v Roce České hudby, který připadá tradičně na roky končící čtyřkou, protože touto číslovkou končí letopočty v datech narození nebo úmrtí velikánů české hudby jako byli Dvořák, Smetana, Martinů či Janáček.
Převážně zataženo. Ojediněle mlhy, ráno a večer i mrznoucí. Místy déšť nebo déšť se sněhem, ojediněle mrznoucí, v polohách nad 500 m sněžení. Večer ubývání srážek. Nejvyšší teploty 1 až 5 °C.
Od začátku roku do konce října ruzyňské letiště odbavilo více než 13,8 milionu cestujících, meziročně o 18 procent víc, říká Jiří Vyskoč, výkonný ředitel Rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha.
V Česku žije 15 let. Je jednatelkou Illusion Art Museum, zabývá se mentálním a obchodním koučinkem a kromě toho má celou řadu dalších koníčků.
Stanice Chodov, stejně jako řada dalších stanic pražského metra, se před sametovou revolucí jmenovala jinak. V roce 1980 při slavnostním otevření nesla název Budovatelů.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2024, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: cesky@radio.cz, Facebook, Youtube, Instagram
Loading...
Loading...
