Loading...
Munice pro napadenou Ukrajinu vyjde Česko na vyšší stovky milionů korun. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl televizi CNN Prima News. Podle něj je to hodnota, která odpovídá velikosti a prosperitě České republiky. Z bezpečnostních důvodů vláda o přesné částce rozhodla v utajeném režimu. Fiala ale řekl, že může kabinet požádat o její zveřejnění. Na svou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu, která čelí ruské vojenské agresi, zatím Česká republika podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) od spojenců získala peníze na nákup prvních 300.000 kusů munice a o dalším půl milionu kusů se jedná. Fiala poukázal na to, že vláda výši českého příspěvku přijala v utajeném režimu. Vyšší stovky milionů korun podle něj "zhruba tak odpovídají podílu, který by země naší velikosti a prosperity měla do těch věcí vložit". Premiér také řekl, že může zvážit, zda požádá vládu, aby umožnila zveřejnění přesné částky. Přijetí rozhodnutí o částce v utajeném režimu bylo však podle něj správné. "Tam jde o bezpečnostní věci a jde o riziko pro řadu lidí, kteří se těm věcem věnují," podotkl. K iniciativě se přihlásily mimo jiné Kanada, Německo, Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Belgie, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Lucembursko, Island a Slovinsko. Své příspěvky postupně zveřejňují, v součtu a v přepočtu činí zhruba 35 miliard korun.
Skupina ČEZ prodlouží o dva týdny termín pro podání nabídek na stavbu až čtyř jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Zájemci je tak nově můžou podávat až do 30. dubna. ČEZ to uvedl s tím, že o dvoutýdenní odklad požádala francouzská společnost EDF. A stát doporučil této nabídce vyhovět. Harmonogram projektu se ale podle ČEZ nemění. Kromě francouzské firmy se o dostavbu jaderných bloků uchází ještě jihokorejská společnost KHNP. Vláda na začátku letošního roku vyzvala obě společnosti k podání závazných nabídek pro čtyři nové reaktory v Dukovanech a Temelíně. V tendru už nepokračuje americká společnost Westinghouse, protože její nabídka podle vlády NEsplnila stanovené podmínky.
Odbory nesouhlasí se zavedením možnosti regulovat vládním nařízením růst počtu učitelů v daných základních či středních školách, jak v novele školského zákona navrhuje ministerstvo školství. Proti je i Unie zaměstnavatelských svazů nebo například Sdružení místních samospráv. Vyplývá to z připomínek v elektronické knihovně vlády. Návrh má také zavést systémová pravidla pro fungování školních psychologů či speciálních pedagogů v běžných základních školách. Některé kraje, odbory nebo například zmocněnkyně vlády pro lidská práva chtějí, aby pravidla platila i pro střední, případně mateřské školy. Vláda by podle návrhu mohla v případě potřeby vládním nařízením pro kalendářní rok, či roky, stanovit stejný počet hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu v dané škole jako při rozpisu peněz v roce předcházejícím. Pokud ve škole například neporoste počet dětí, nemohla by v daném roce zaměstnat více učitelů, uvedl po středečním jednání vlády ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Počet učitelů ve škole by se podle něj nezměnil, nejednalo by se o snižování. Podle odborů nemůže být počet dětí jediným a rozhodujícím kritériem pro určování potřeby peněz a personálu. "Školství takovou legislativní úpravou ztrácí předvídatelnost a jistotu podmínek, v nichž má působit, rozvíjet a zlepšovat se," uvedly v připomínkách odbory.
Daňová podpora pro výzkum a vývoj soukromých firem v Česku předloni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) poprvé přesáhla tři miliardy korun. Meziročně se částka, kterou podniky získaly z daňových odpočtů na své výzkumné projekty, zvýšila o 674 milionů korun na 3,1 miliardy. Důvodem nárůstu bylo hlavně to, že několik velkých průmyslových firem mělo v daňových přiznání za rok 2022 nevyužité výdaje na výzkum a vývoj z přechozích let. Odpočet nákladů na výzkum a vývoj z daně z příjmu právnických osob za rok 2022 podle statistiků využilo proti předchozímu roku o 11 procent méně firem, a to 745. V porovnání s rekordním rokem 2015, kdy tuto možnost využilo 1306 soukromých firem, jich bylo o téměř 40 procent méně. "V roce 2022 využila daňovou podporu čtvrtina ze soukromých podniků provádějících výzkum a vývoj. V přechozích dvou letech to byla přibližně třetina a v roce 2015 dokonce více než polovina firem," uvedl ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ Martin Mana. Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ uvedl, že daňovou podporu pro svůj výzkum a vývoj nejčastěji používají firmy ve zpracovatelském a automobilovém průmyslu.
Česko mělo ke konci loňského roku u ostatních zemí pohledávky za 12,9 miliardy korun. Objem pohledávek se za uplynulý rok zvýšil, na konci roku 2022 činil objem pohledávek 11,6 miliardy korun. Ze splátek zahraničních pohledávek se loni podařilo získat do státního rozpočtu 126,7 milionu korun, výnos byl o 12,4 milionu korun nižší než v roce 2022. Vyplývá to ze zprávy ministerstva financí o stavu a vývoji zahraničních pohledávek ČR, kterou na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Největší pohledávku Česko eviduje u Súdánu, činí 3,1 miliardy korun. Tamní úřady výši dluhu potvrdily, ale odmítají podniknout jakékoli kroky k jeho splacení, dokud mezinárodní společenství nerozhodne o částečném nebo úplném oddlužení země. S ohledem na aktuální konflikt v Súdánu jednání nyní nepokračují. Druhou nejvyšší pohledávku uplatňuje Česko vůči Kazachstánu, tamní úřady ale zatím dluh 2,9 miliardy korun neodsouhlasily. Do bilance pohledávek loni vstoupily také české nároky vůči Mezinárodní bance hospodářské spolupráce a Mezinárodní investiční bance. Česko loni z obou postsovětských institucí vystoupilo, v rámci vypořádání vztahů požaduje od MBHS 660 milionů korun a od MIB 924 milionů korun. Speciální úvěry evidovalo Česko u Libye a Kuby. Podle aktuální právní úpravy podléhají informace o speciálních pohledávkách utajení.
Prezident Petr Pavel zamíří v pátek na návštěvu Rwandy. Hlavním cílem je připomínka 30. výročí genocidy, při níž zemřelo na 800.000 lidí. Pavel se rovněž setká se rwandským prezidentem Paulem Kagamem a Čechy působícími v různých oblastech v této středoafrické zemi. Informoval o tom prezidentův úřad. Rwanda si v neděli připomene výročí začátku masového vraždění, při němž od dubna do července 1994 přišly o život statisíce příslušníků menšinového kmene Tutsiů a umírněných Hutuů, většinového etnika. Rwandská genocida bývá označována za nejhorší historicky doložený masakr co do počtu mrtvých v čase, podle údajů vlády umíralo až 10.000 lidí denně. Česko se tehdy snažilo v Radě bezpečnosti OSN prosadit aktivnější postoj mezinárodního společenství. To však nezasáhlo a jeho představitelé, stejně jako někteří západní politici, později přiznali selhání. Pavel má během víkendových dnů kromě účasti na ceremoniálu a setkání s Kagamem v plánu několik bilaterálních schůzek. Prezident se setká také se zástupci českých firem či institucí působících v této čtrnáctimilionové zemi. Češi jsou v ní aktivní například v oblasti satelitních technologií, zdravotnictví či podpoře handicapovaných žen. Další možnosti spatřují firmy například v obranném a bezpečnostním sektoru, zemědělství či těžbě.
Ceny pohonných hmot v Česku vzrostly druhý týden v řadě. Litr Naturalu 95 teď v průměru řidiči koupí za 39 korun a 10 haléřů - o 45 haléřů dráž než minulý týden. Vyplývá to dat společnosti CCS, která ceny dlouhodobě sleduje. Litr nejprodávanějšího benzinu se letos dostal nad 39 korun poprvé. Naposledy byl za takovou cenu loni v říjnu. Nafta zdražila o sedm haléřů na průměrných 38 korun a 60 haléřů za litr. Nejlevnější benzin natankují řidiči v Ústeckém kraji. Za naftu se platí nejméně v Královéhradeckém kraji. Naopak nejdražší paliva jsou tradičně v Praze.
Poslanec německé strany Alternativa pro Německo Petr Bystroň v dopise směřovaném vedení své strany odmítl podezření, že dostával peníze od ruských propagandistů. Informuje o tom agentura DPA. Politik českého původu a kandidát do europarlamentu měl podle českého Deníku N a německého týdeníku Der Spiegel za úplatky poskytovat rozhovory proruskému webu Voice of Europe. To Bystroň odmítl v reakci na vedení AfP, které po něm požadovalo vysvětlení. Rozkrytí ruské vlivové organizace, která se údajně snažila ovlivnit eurovolby, představila v polovině března česká kontrarozvědka.
Ministerstvo spravedlnosti poslalo vládě k projednání novelu občanského zákoníku, která má zjednodušit rozvody i úpravu péče o děti z rozvedených manželství. Návrh mimo jiné zrušuje požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení do jednoho. Rovněž výslovně zakotvuje zásadu nepřijatelnosti tělesného trestání dětí. Změny by měly být účinné od 1. ledna 2025. Po sloučení rozvodového a opatrovnického řízení bude možné v případech shody manželů, kteří mají nezletilé dítě, rozvést manželství v rámci jednoho soudního řízení. Pokud se manželé na všem dohodnou, měl by být proces rozvodu manželství jednodušší i jinak - návrh například upouští od jejich povinného výslechu. I nadále by mělo platit, že pokud se manželé chtějí rozvést, bude muset o poměrech dítěte po rozvodu nejprve rozhodnout soud, to i v případě rozvodu smluveného. Ministerstvo také navrhlo zrušit rozlišování forem péče o dítě na péči společnou, střídavou a péči jednoho rodiče. Již by se tak nerozlišoval takzvaný rezidentní rodič, tedy ten, který má dítě v péči, a nerezidentní rodič, který má pouze právo styku s dítětem. "Jelikož rozvod manželství nemá žádný vliv na rodičovskou odpovědnost, měli by o dítě i nadále pečovat oba rodiče," uvedl úřad v tiskové zprávě. K zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí přistoupilo ministerstvo kvůli požadavkům Evropského výboru pro sociální práva. Česko patří k posledním státům EU, které takovou úpravu nemají. České rodiče nečekají za fyzické usměrnění dítěte nové postihy, ministerstvo chce spíše vyjádřit podporu výchově formou jiných prostředků než tělesných trestů.
Za záměnu pacientek v pražské Fakultní nemocnici Bulovka může lidská chyba ne špatně nastavený systém. Nemocnice to oznámila na začátku vyšetřování tragické události, kvůli které potratila zdravá žena. Chybu udělali dva zaměstnanci - jeden setrvá v nemocnici ale pod odborným dohledem, druhý zůstává mimo službu. Oznámil to ředitel nemocnice Jan Kvaček. Pacientce se jménem nemocnice omluvil. Nemocnice je podle něj připravená ženě zaplatit odškodnění. Obě ženy byly původem z Asie, zdravotníci je zaměnili minulé pondělí. Jedna z nich přišla na běžnou kontrolu v těhotenství, druhá na takzvanou kyretáž, která se provádí například při léčbě nemocné dělohy - také jí ale lze ukončit těhotenství. Žena, která šla na odběr krve, podle nemocnice reagovala na oslovení jiné pacientky. Podle Kvačka to bylo mimo jiné kvůli jazykové bariéře. Nemocnice se proto víc zaměří na pacienty, kteří česky nerozumí. Tragické pochybení vyšetřuje také policie.
Liberecký kraj získal dotaci na zbourání posledních 37 zchátralých a nevyužívaných objektů v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Náklady odhaduje na 38,9 milionu korun, ze Státního fondu podpory investic by měl dostat 31,2 milionu, což je 80 procent odhadovaných nákladů. Podle zkušeností z minulých let lze ale očekávat, že v soutěži půjde cena výrazně dolů, řekl ČTK hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních využívala do počátku 90. let sovětská armáda. K vojenským účelům ale sloužil už v první polovině minulého století. Postupně se tam v letech 1938 až 1991 vystřídaly německá, československá a sovětská armáda. Oblast patří v zemi k nejzatíženějším lokalitám po pobytu sovětských vojsk, sanace území stála přes půl miliardy korun. Liberecký kraj převzal v roce 2007 od státu část prostoru zhruba se 170 objekty, velkou část z nich už zboural. Od roku 2011 nechal kraj ve vojenském prostoru odstranit 65 objektů a přišlo ho to na 55 milionů korun. K zemi už šel například nedostavěný kulturní dům, generální štáb, dvě kotelny a další přidružené budovy, ale také sklady, ubikace nebo jídelny či požární nádrže. V oblasti už zbývají jen ruiny, které kraj postupně odstraňuje, místa nechává osít trávou nebo osázet borovicí, která je v lokalitě původní dřevinou. Poslední bourání a sanační práce by tam měly být hotové do konce příštího roku.
Počet registrovaných pilotů dronů v Česku loni stoupl o čtvrtinu. Uvádí to Úřad pro civilní letectví, který piloty a provozovatele dronů eviduje. Ke konci loňského roku bylo podle něj registrovaných 58 a půl tisíce pilotů. Stejně tak přibylo provozovatelů dronů, tím může být kromě člověka i společnost, která dron vlastní nebo si ho pronajímá. Registrovné drony úřad řadí do tří kategorií podle účelu, hmotnosti a vybavení. Základní je otevřená kategorie, která umožňuje létat s dronem i bez předchozího povolení. Piloti nesmí s drony létat v hustě osídlených oblastech určených k bydlení nebo obchodu. Na volném prostranství, jako jsou třeba městské parky, louky nebo pole, nesmí přelétávat nad lidmi. Je taky zakázané pilotovat dron nad silnicí, železnicí, cyklostezkou nebo chodníkem.
Výukové programy pro střední školy zahájila pod hlavičkou Knihovny Milana Kundery Moravská zemská knihovna (MZK) v Brně. Pracovní listy se věnují Kunderovu prvnímu románu Žert a zaměřují se na poetiku, charakteristiku postav i analýzu autorského stylu. Programy a další novinky knihovna připravila u příležitosti nedožitých 95. narozenin slavného spisovatele a prvního výročí založení Knihovny Milana Kundery. Novinářům to řekl ředitel MZK Tomáš Kubíček. Snahou Knihovny Milana Kundery je kromě shromáždění unikátní literatury také působit jako kulturní a edukační instituce. Jedním ze způsobů, jak toho chce dosáhnout, jsou právě programy, které v pilotní verzi testují studenti některých brněnských gymnázií. "Chceme dosáhnout vytrhnutí lidí z rychlého čtení a přispět k rozvoji kritického čtení, ke schopnosti lidí vnímat delší psané úseky a schopnosti přemýšlet o nich. Nechceme je jen přiblížit k dílu Milana Kundery, ale přes dílo Milana Kundery dosáhnout toho, že se přiblíží k sobě," doplnil Kubíček.
Knihovna Milana Kundery obsahuje více než 3000 autorských publikací i archiv kritik či autorovy korespondence. Od jejího založení loni 1. dubna ji navštívilo téměř 4500 lidí z celého světa
Téměř pětina Česka je zasažená půdním suchem. Českému rozhlasu to řekl klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Miroslav Trnka. Příčinou jsou vysoké teploty, průměrné srážky a dřívější začátek vegetačního období. Sucho podle něj zasáhlo hlavně vyšší polohy, kde by byl v tuhle dobu běžně ještě sníh. V únoru i březnu byly letos teploty podle Českého hydrometeorologického ústavu nadprůměrně vysoké.
Převážně oblačno, ojediněle slabý déšť. Nejvyšší teploty 16 až 20 °C.
Ve Vestci u Prahy otevřeli laboratoř, která díky svému zabezpečení umožní lépe zkoumat například koronavirus nebo žloutenku typu B. Stupeň zabezpečení umožní bezpečnou práci s vysoce infekčními viry a bakteriemi.
Nová více než tisícistranná publikace Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny přináší svědectví o justičních vraždách a násilí, které proti Čechům rozpoutal stalinský režim. Kniha je dvoujazyčná, v češtině a ukrajinštině.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2024, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: cesky@radio.cz, Facebook, Youtube, Instagram
Loading...
Loading...