Loading...
Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví (MZd) prezentovaných v pořadu České televize Otázky Václava Moravce nemá přes 920.000 lidí, mezi nimi více než 131.000 dětí. Čtyřicet procent praktických lékařů je navíc starších 60 let, dá se tedy očekávat jejich odchod do penze. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se situace zlepší do několika let, na profesi se připravuje 1667 nových. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je ale problém nové lékaře do některých regionů dostat.
Podle šéfa sdružení praktiků Šonky každý rok složí příslušné zkoušky a může začít pracovat jako praktický lékař pro dospělé asi 120 doktorů. Takové číslo by podle něj pro běžné doplňování odchodů do penze stačilo, pokud by jich nebylo v předcházejících letech výrazně méně. Upozornil také na to, že 70 procent jsou ženy, které ze systému vypadnou po dobu mateřské dovolené.
Pokud by se zrušila málo zaplněná oddělení nemocnic akutní péče, mohlo by se ušetřit 50 miliard korun ročně, uvedl Válek. Veřejné zdravotní pojištění má mít podle schválené úhradové vyhlášky na příští rok k dispozici 515 miliard korun z 527,9 miliardy příjmů systému veřejného zdravotního pojištění. Již dříve ale uváděl, že zavření jakékoliv nemocnice není možné, zejména z politických důvodů v regionech. "Ušetříme transformací lůžek, ne zavíráním nemocnic, ale potřebujeme péči o stárnoucí populaci. Následná lůžka, která jsou pro pojišťovny levnější, potřebují méně personálu," dodal. Změnilo se tak už podle něj asi 1200 lůžek.
Česko s Itálií příští týden na neformálním summitu Evropské unie společně vyzvou k tomu, aby sedmadvacítka v příštím roce neuplatňovala sankce vůči automobilkám, které neprodávají dostatečný podíl elektromobilů. V pořadu Partie Terezie Tománkové na Primě to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj je naplnění cíle prodejů nepravděpodobné kvůli snížení evropské poptávky po vozidlech na elektrický pohon.
Česko podle Kupky obeslalo s návrhem evropské země před dvěma týdny, minulý týden se shodlo na společném postupu s Itálií. Problém se zrušením sankcí nemá ani Německo. Česko chce podle Kupky usilovat také o odložení platnosti zákazu spalovacích motorů u nově prodávaných aut, který má platit od roku 2035. Evropská unie by měla nastavení tohoto cíle zhodnotit v roce 2026, podle Kupky chce Česko diskusi vést už v příštím roce.
Evropská unie podcenila riziko závislosti na čínských informačních technologiích. Nyní se to snaží nahradit bezpečnostní směrnicí, kterou Česko převádí ve formě zákona o kybernetické bezpečnosti, bude to ale znamenat vysoké dodatečné náklady. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct se na tom dnes shodli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a poslanec ANO Radek Vondráček.
Vondráček ale kritizoval navrhovaný zákon o kybernetické bezpečnosti, který je v některých oblastech přísnější než evropská směrnice. Poblematické je podle něj zejména nastavení pravomocí pro Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). "V zákoně je bianco šek pro NÚKIB, aby svými vyhláškami určoval, koho bude regulovat, co bude přikazovat, jak bude kontrolovat plus obrovská byrokratická zátěž," řekl.
Vládní návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti v září prošel ve Sněmovně prvním čtením. Norma má umožnit prověření dodavatelů, kteří by mohli představovat pro stát bezpečnostní riziko, a také jejich vyloučení. Podle kritiků by se předloha v navrženém znění mohla dotknout mnoha malých firem, zvýšit byrokracii i počet státních úředníků.
Šedesátiprocentní podíl českých firem na stavbě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany zřejmě nebude zakotven ve smlouvě mezi energetickou společností ČEZ a jihokorejskou KHNP, která by měla bloky stavět. České televizi (ČT) to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Česko ale podle něj bude tlačit na naplnění závazku, který KHNP přijala v době tendru. Dodržení podílu slibuje i korejská společnost.
Absenci závazku ve smlouvě s ČEZ ale kritizuje opozice. "Jestliže vážně budeme tvrdit, že zde uděláme největší zakázku v historii České republiky ve výši 400 miliard korun a že tam nezaneseme naprosto jednoznačně a jasně nepodkročitelný limit pro český průmysl, tak se nám tady všichni vysmějí," řekl ČT první místopředseda ANO Karel Havlíček. Obavy z chybějícího závazku vyjádřili i zástupci českých průmyslových svazů.
Korejská společnost se ve vyjádření pro ČT k naplnění svého slibu z výběrového řízení přihlásila. "Díky využití potenciálu dodavatelského řetězce v České republice bude KHNP schopna dosáhnout cíle lokalizace ve výši 60 procent nebo více," uvedla. KHNP uzavřela osm desítek memorand o spolupráci s českými firmami, většinou ale zatím nejsou závazného charakteru. Potvrzené zatím je, že plzeňská Doosan Škoda Power by měla dodat pro elektrárnu parní turbínu.
Kvůli cenám energií snižuje téměř 37 procent Čechů teplotu ve své domácnosti. Oproti minulosti většinou stáhli topení o přibližně dva stupně, 11 procent z nich až o čtyři stupně. Nejčastěji české domácnosti nyní topí na 20 až 22 stupňů. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost epet. Podle odborníků je zdravá teplota v domácnosti přes den mezi 18 a 24 stupni.
"Ceny energií na velkoobchodních trzích jsou ve srovnání s loňskou zimou nižší, přesto však velká část české populace nadále šetří energiemi," komentoval výsledky průzkumu obchodní ředitel epet Roman Šmíd. Část veřejnosti proto plánuje investovat do úspornějšího zdroje vytápění. Šmíd v této souvislosti upozornil, že téměř 11 procent českých domácností stále používá neekologické, a především neekonomické zdroje vytápění, jako jsou přímotopy či akumulační kamna.
Přílišné šetření se ovšem podle odborníků nemusí vyplatit, dlouhodobě nízké teploty podle nich mohou mít negativní vliv na lidské zdraví. Ideální teplota v domácnosti se během dne podle většiny expertů pohybuje okolo hodnoty 22 stupňů. Průzkum rovněž ukázal, že Češi nejčastěji k vytápění využívají zemní plyn, činí tak bezmála třetina. Téměř totožné množství domácností vytápí takzvaným nakupovaným teplem, tedy pomocí systému centrálního zásobování nebo blokových či domovních kotelen. Třetím nejčastějším zdrojem vytápění jsou tuhá alternativní paliva, preferuje je více než 15 procent respondentů.
Zákon o zdravotních službách, který v září schválila vláda a je před projednáním ve Sněmovně, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) fakticky umožní zdravotní připojištění nebo doplacení rozdílu za lepší materiál. Bude obsahovat seznam toho, za co je možné si připlatit a za co ne. Řekl to v dnešním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Možnost dobrovolného připojištění je součástí i programového prohlášení vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) na plénu Sněmovny tento týden řekl, že pracovní skupina hledá prostor pro zavedení takového připojištění.
Novela podle Válka umožní doplatit si rozdíl mezi dražším zdravotnickým materiálem a materiálem, který je hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Dosud si pacient může zaplatit celou operaci sám, doplatit rozdíl není možné. Část zákona, která umožnila dělit zdravotní péči na standard a nadstandard, kterou prosadil někdejší ministr zdravotnictví TOP 09 Leoš Heger, zrušil v roce 2013 Ústavní soud.
Podle Válka se už v současné době dá připojistit na platby zdravotní péče, kterou nehradí zdravotní pojišťovny, například u stomatologa nebo aplikaci ozónu při kolonoskopickém vyšetření střev. Komerční zdravotní připojištění podle něj pokrývá také dlouhodobou péči na pomezí sociální péče a zdravotnictví.
Farma v Rohozné na Jihlavsku letos vykrmila skoro 2000 svatomartinských hus. Vyprodané jsou už od půlky října, přestože jich farmáři nabídli víc než před rokem, kdy jich měli okolo 1500. Cena zůstala stejná, řekl ČTK farmář Josef Tříska. Rozebrané jsou už také kachny, jichž na farmě odchovali přibližně 700.
V Rohozné je jediná velká husí farma na Vysočině, která se zabývá také líhnutím housat. Husy se tam chovají od roku 1974. Chov dřív patřil zemědělskému družstvu, teď funguje jako rodinná farma. Před třemi lety přišla farma v Rohozné o všechny chovné i vykrmené svatomartinské husy, protože se v chovu rozborem krve prokázala ptačí chřipka. Všechna drůbež tehdy musela skončit v kafilerii. Veterináři chov pravidelně kontrolují.
Celkem 4300 kilometrů má za sebou dvojice cestovatelů z Jeseníků, kteří za 148 dnů došli z Mexika do Kanady po slavné Continental Divide Trail (CDT), Stezce kontinentálního rozvodí. Stezku, která bývá označována za nejdelší na světě, absolvoval nedávno třicetiletý Jakub Jonáš s kamarádem Martinem Bencem. Své zážitky popisovali fanouškům na sociálních sítích, nechybělo mezi nimi i setkání s medvědem. Podobné výpravy dvojice absolvovala i v minulosti, za sebou mají tito nadšenci například Pacifickou hřebenkovku či švédskou Královskou cestu.
Continental Divide Trail lákala dvojici kvůli rozmanitosti přírody. "Od vysokých hor v Coloradu až po vyprahlé pouště v Novém Mexiku a Wyomingu. Na trek byli cestovatelé vybaveni kvalitním batohem, stanem, karimatkou a spacákem, nechyběla ani dobře vybavená lékárnička a vařič s plynovou bombou. "Na CDT jsem dokonce tahal i dron, abychom měli lepší záběry," uvedl Jakub Jonáš, jenž kvůli medvědům přibalil i rolničky.
Slovenský horolezec Ondrej Húserka při sestupu z himálajské sedmitisícovky Langtang Lirung zahynul po pádu do ledové propasti, uvedl jeho český kolega Marek Holeček na facebooku, kde vylíčil okolnosti neštěstí. Holeček napsal, že 31. října odpoledne slaňoval jako první, ale to, co se jemu bez problémů podařilo, se Húserkovi stalo osudným. Slovenský horolezec se zřítil do ledové propasti. "Nejprve narazil po osmi metrech na šikmou plochu a dále pokračoval labyrintem do útrob ledovce. Slanil jsem za ním a čtyři hodiny byl u něj, než jeho hvězda vyhasla," napsal Holeček.
"Čím hlouběji jsem projížděl, tím světlo ubývalo. Když jsem dosedl na dno díry, vše se setmělo. Pořád jsem ale nebyl tam, odkud vycházel hlas. Seshora začaly padat na mou přilbu ledové rampouchy, které jsem lanem strhával," vylíčil Holeček slanění do propasti za zraněným kamarádem. V temnotách nakonec nahmatal ruku a Húserka křičel, aby jej vytáhl. Když rozsvítil čelovku, zděsil se: "Ondra byl zaklíněn hlavou a jednou rukou dolů. Tahání za volnou ruku nemělo cenu." Asi po dvou hodinách se mu podařilo kamaráda obrátit, ale pak se ukázalo, že utrpěl zlomeninu páteře, necítil nohy a ruce měl strnulé.
Každý pokus o vyzvednutí tělesné schránky horolezce z daného "divokého" místa podle něj hrozí zvýšením počtu nešťastných pozůstalých. Holeček poděkoval současně všem, kdo po neštěstí zorganizovali záchrannou operaci.
Hasiči pokračují ve vyhledávání ohnisek a prolévání požářiště na skládce odpadu u Litvínova na Mostecku, kde vypukl požár v sobotu odpoledne. Během zásahu se nikdo nezranil. Chemická laboratoř, která projížděla okolní obce, nezjistila únik škodlivin do ovzduší. ČTK to dnes řekl mluvčí krajských hasičů Lukáš Faják.
Oheň z pneumatik a drti z pražců se rychle šířil a hasiči nakonec vyhlásili zvláštní stupeň poplachu, při kterém mohou povolávat i jednotky ze sousedních krajů. Na skládce zasahovalo 31 jednotek, a to i z Libereckého a Středočeského kraje. Krátce pomáhal vrtulník s bambivakem.
Nejlepším českým filmem na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava se tal Dům bez východu. Snímek režiséra Tomáše Hlaváčka je o obchodu s chudobou a o praktikách, které vůči nájemníkům uplatňuje provozovatel ubytovny, V kategorii Česká radost soutěžilo 21 děl. Film Prezidentka o bývalé hlavě slovenského státu Zuzaně Čaputové zvítězil v hlavní sekci festivalu Opus Bonum, ve které soutěžilo 13 zahraničních filmů. Cenu za přínos světové kinematografii získal představitel tchajwanské nové vlny Tsai Ming-liang.
Dokument Dům bez východu zachycuje život v jednom z domů v brněnských Židenicích. Ukázal praktiky, které vůči nájemníkům uplatňuje provozovatel ubytovny, a snahu nájemníků domoci se zastání. Tvůrci dům představují jako zástupce stovek obdobných ubytoven v České republice. Film Prezidentka režiséra Marka Šulíka vypráví o pětiletém působení Zuzany Čaputové na postu slovenské hlavy státu. Do českých a slovenských kin půjde Prezidentka 14. listopadu.
V neděli večer startuje Ji.hlava Online. Potrvá do 17. listopadu a nabídne více než 150 filmů z programu letošního ročníku, včetně většiny vítězných filmů.
Zpěvačka Marta Kubišová den po svých 82. narozeninách, vystoupila stejně jako v předchozích dvou letech v pražském kině Lucerna v programu Noc s legendou a uzavřela tím trilogii těchto vystoupení. Za doprovodu promítaných videí vyprávěla svůj životní příběh a v uvolněné atmosféře sklidila několikrát potlesk diváků. Jako hosté přišli Kubišové na jeviště popřát herečka Iva Janžurová, primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil nebo historik a prorektor Masarykovy univerzity Jiří Hanuš, který zpěvačce na pódiu předal zlatou medaili univerzity za přínos v oblasti kultury.
Zaplněný sál kina Lucerna přivítal Kubišovou bouřlivým potleskem vestoje. První promítané video vyprávělo o narození Kubišové a dále o nepřijetí na vysokoškolská studia či o její práci v poděbradských sklárnách. Sama Kubišová pak připomněla například příběh svého dědečka, který hrál podle ní v jejím životě velkou roli, divákům popsala smutek z jeho úmrtí a toho, že se s ním kvůli vystoupením nestihla rozloučit.
Audiovizuální nahrávky popsaly také píseň Modlitba pro Martu, která se stala po sametové revoluci v listopadu 1989 symbolem národního odporu. Kubišová shrnula svůj život od dětství po svou pěveckou kariéru, popsala i choulostivá témata jako potrat, to, jak kvůli němu prožila klinickou smrt. Živě komunikovala s publikem a atmosféra na jevišti byla uvolněná a přátelská. Vyprávěla také o okolnostech zákazu vystupování kvůli kolážím - podvrženým pornografickým fotografiím.
Slavný americký saxofonista Branford Marsalis se svým kvartetem dnes ve Velkém sále Lucerny zahájí 28. ročník mezinárodního festivalu Prague Sounds. Festival do 20. listopadu na různých scénách v Praze nabídne deset koncertů jazzu, soudobé vokální hudby, elektroniky, alternativního hip hopu i world music na pomezí s klasikou, české premiéry i jednorázové projekty. Poprvé v Česku vystoupí průkopnický americký vokální soubor Roomful of Teeth s kompozicí Partita for 8 Voices skladatelky Caroline Shawové.
Prague Sounds přicházejí s dvěma novými původními festivalovými projekty - zpěváci David Koller a Richard Müller vzdají na jediném koncertě v Rudolfinu poctu Karlu Krylovi. "Písně zazní v akustické podobě, za doprovodu kytary nebo s několika málo hudebníky, v aranžmá na míru hudebního svatostánku, kde se krylovská pocta odehraje, Dvořákovy síně Rudolfina," podotkl ředitel festivalu Marek Vrabec.
Oštěpař Jakub Vadlejch je počtvrté za sebou Atletem roku. Mistr Evropy a čtvrtý muž olympijských her v tradiční svazové anketě předčil bronzovou oštěpařku z pařížské olympiády Nikolu Ogrodníkovou. Rozdíl byl nejtěsnější v historii samostatného Česka. Ocenění Vadlejch převzal na galavečeru v Praze.
Vadlejch je králem české atletiky od roku 2021, kdy získal olympijské stříbro v Tokiu. To sice těsně neobhájil, přesto v hlasování atletických funkcionářů, trenérů a novinářů ziskem 1397 bodů zvítězil o 22 bodů před Ogrodníkovou. Té ani životní úspěch v Paříži nepomohl ke druhému triumfu v anketě, kterou ovládla v roce 2018. Třetí v anketě skončila tyčkařka Amálie Švábíková.
Jakub Vadlejch po předčasně ukončené sezoně odpočíval aktivně, věnoval se pěším túrám a cyklistice. Před několika týdny navíc do rodiny přivítal druhou dceru, k dvouapůlleté Emmě přibyla Ella.
Krasobruslaři Kateřina a Daniel Mrázkovi se na Grand Prix ve Francii posunuli po vydařeném volném tanci na páté místo, což je jejich kariérní maximum. Juniorští mistři světa z loňského roku byli v Angers po pátečním rytmickém tanci sedmí, ale nyní se v desetičlenné soutěži blýskli třetím nejlepším volným tancem a polepšili si o dvě příčky.
Česká cyklokrosařka Barbora Bukovská získala na mistrovství Evropy ve španělské Pontevedře v závodě juniorek stříbro. Těsně ji předčila pouze Švýcarka Anja Grossmannová. Úspěch českých barev podtrhla šestým místem Amálie Gottwaldová, Lucie Grohová byla třináctá. Čerstvě šestnáctiletá Bukovská se v čele takřka sedmnáctikilometrového závodu pohybovala od začátku.
Jasno nebo skoro jasno, zpočátku místy nízká oblačnost nebo mlhy, i mrznoucí. V severovýchodní polovině území oblačno až zataženo. Nejnižší noční teploty +2 až -2 °C, při celonočním vyjasnění a bezvětří až -4 °C. Nejvyšší denní teploty 8 až 12 °C, při déletrvající nízké oblačnosti a na severovýchodě území kolem 7 °C, v 1000 m na horách kolem 5 °C, na Šumavě a v Krušných horách kolem 8 °C.
4. listopadu 2004 Senát odsouhlasil konec povinné vojenské služby. Tisícům mladých mužů po celé zemi se ulevilo. Po letech obav z povolávacích rozkazů konečně mohli vydechnout s vědomím, že nemusí na vojnu.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2024, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: cesky@radio.cz, Facebook, Youtube, Instagram
Loading...
Loading...
