Schodek státního rozpočtu v říjnu vzrostl o 19 miliard korun na 200,7 miliardy korun, což je pátý nejhlubší deficit v historii Česka. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) očekává ve zbylých dvou měsících tlaky na výdaje, zejména kvůli odstraňování povodňových škod, ale věří, že plánovaný schodek 282 miliard korun bude dodržen. Příjmy státního rozpočtu dosáhly ke konci října 1,602 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 1,5 procenta, zatímco výdaje činily 1,803 bilionu korun, představující nárůst o 0,8 procenta.
Výběr daní a pojistného se meziročně zvýšil o 5,5 procenta, přičemž nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, a to o 14,5 procenta. Naopak inkaso daně z příjmu právnických osob kleslo o 9,5 procenta. Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, které vzrostly o 4,4 procenta na 754 miliard korun, z toho důchody tvořily 592,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje se snížily o 9,7 procenta na 140 miliard korun, zejména kvůli snížení dotací Státnímu fondu životního prostředí. Rozpočet na letošní rok počítá s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun.
Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá za chybu vystoupení slovenského předsedy vlády Roberta Fica v ruské televizi Rossija-1. Fiala uvedl, že s Ficovými výroky naprosto nesouhlasí. Především jde o názor, že podpora Ukrajiny ze strany EU jen prodlužuje válku. Ukrajina se ruské agresi brání už třetím rokem. Pohled českého premiéra na celou situací je přesně opačný oproti Ficovu. Podle Fialy je Rusko agresorem a není vinou Západu, že válka pokračuje.
Fico vystoupil v pořadu ruské televize prostřednictvím videohovoru. Za hanbu označila rozhovor i slovenská opozice. Fico v ruské televizi mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Ficova vláda po nástupu do úřadu loni na podzim změnila předchozí postoj Slovenska, které podporovalo Ukrajinu i dodávkami zbraní, a zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Bratislava nyní kritizuje protiruské sankce a podle Fica by se měla EU postupně snažit o normalizaci vztahů s Ruskem. Slovensko ovšem pod Ficovým vedením nezrušilo komerční dodávky zbraní, humanitární pomoc ani vývoz elektřiny na Ukrajinu.
Důchodovou reformu není už podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) možné dál odkládat s ohledem na schodky penzijního systému. Současných penzistů se nedotkne, argumentoval opět ministr ve Sněmovně vůči tvrzením zástupců opozice. Podle všeho by se k hlasování o sporné novele měli poslanci dostat v příštím týdnu. Reforma se odkládá podle Jurečky dvě desetiletí, systém je dlouhodobě v minusu a v přebytku končil jen výjimečně. "Důchodovou reformu, ať chceme nebo nechceme, udělat musíme a nejde to už odkládat dál," řekl ministr.
Jurečka se vrátil ke středečním výrokům lídrů ANO a SPD Andreje Babiše a Tomia Okamury o tom, že o peníze přijdou i nynější penzisté. Ministr to popřel a vyzýval autory těchto tvrzení, ať je doloží konkrétními ustanoveními navrhované novely. "Budeme všem valorizovat důchody plně o inflaci a o třetinu růstu reálných mezd. Rozhodnutí padlo loni," uvedl. Nesouhlasné opoziční reakce pak vyvolala Jurečkova slova o tom, že mu nejvíce vadí, když se lže. Babiš mimo jiné opět prohlásil, že reforma je "podvodem na zaměstnance a mladé lidi". Když se ANO dostane do vlády, změní ji, zopakoval.
Premiér Petr Fiala (ODS) znovu podpořil přesun českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Důležité je podle něj celou záležitost správně načasovat. Ministerský předseda uvedl, že by tento krok měl být učiněn ve spolupráci s ostatními evropskými státy a nynější konflikt v oblasti přesun spíše zpomaluje.
"Patřím k těm, kteří si myslí, že bychom takový krok měli udělat. Jenom je důležité nějaké načasování a nějaký kontext," řekl Fiala. Ze světově významných států mají v Jeruzalémě zastoupení pouze Spojené státy. Podle Fialy není samotný přesun technicky náročný, jedná se spíše o politicky ošemetnou záležitost.
Zástupci šesti ze sedmi zdravotních pojišťoven, ministerstva zdravotnictví (MZd) a Sdružení ambulantních specialistů ČR (SAS) ve čtvrtek v podvečer podepsali memorandum, které navýší úhrady pro ambulance pro příští rok. Celkově by to pojišťovny mělo stát zhruba 700 milionů korun. Více by měli být odměněni lékaři, kteří ordinují na plný úvazek a přijmou nové pacienty. Ředitelka zdravotnického úseku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR Zdeňka Salcman Kučerová doplnila, že navýšení nebude plošné pro všechny ambulantní specialisty.
Podpisu se nezúčastnil pouze zástupce Vojenské zdravotní pojišťovny. Podle všeho je ale pravděpodobné, že se po interním projednání návrhu připojí i on. Ordinací lékařů specialistů je v Česku zhruba 7000, jde například o ambulance chirurgie, neurologie, alergologie, plicní lékaře a další obory. Na jejich péči je vyhrazeno na příští rok zhruba 43 miliard korun z celkových 515 miliard Kč na zdravotní péči, meziročně asi o 4,7 procenta více.
Na bilaterální vztahy, obchod, výzkum a inovace, ale také na bezpečnostní situaci v Evropě a ve světě se zaměří jednání mezi Petrem Pavlem a švýcarskou prezidentkou Violou Amherdovou, které se uskuteční příští týden ve Švýcarsku. Pavel v zemi navštíví také krajany, technologický institut a laboratoře. Na cestě ho doprovodí jeho choť Eva a podnikatelská delegace Hospodářské komory ČR zaměřená na biotechnický a farmaceutický průmysl.
Švýcarsko je pro ČR 16. nejdůležitějším obchodním partnerem a sedmým největším investorem na území Česka. Tahounem vzájemné spolupráce je pak věda a výzkum, především česká účast v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN), kde aktuálně působí 230 českých vědců. Pavel v úterý navštíví jednu z nejprestižnějších vysokých škol na světě, Švýcarský federální technologický institut (ETH) v Curychu. Následně se zúčastní podnikatelského fóra. Pavel navštívil Švýcarsko i letos v červnu, kdy se zúčastnil mírového summitu o Ukrajině. Před ním zemi z českých prezidentů oficiálně navštívil naposledy Václav Klaus.
Premiér Petr Fiala (ODS) hájil ve čtvrtek ve Sněmovně setrvání Jana Lipavského (nestraník, dříve Piráti) v čele ministerstva zahraničí a to i po odchodu pirátské strany z vlády. Poukázal především na potřebu zachovat kontinuitu rok před volbami a také, že Lipavského zahraniční politiku oceňují i lidé, kteří jsou jinak ke kabinetu kritičtí. Na to, zda by měl Lipavský ve funkci setrvat se tázal poslanec hnutí ANO Hubert Lang. Ptal se, jestli jde o absolutní servilitu a podřízenost, nebo o absenci vlastního názoru a jestli by koalice neměla vhodnějšího kandidáta.
Ministři zahraničí slouží podle premiéra většinou dlouho i kvůli osobním vazbám a neformální známostem. Ministerský předseda čelil i dotazu na čerstvě podepsanou česko-vatikánskou smlouvu. Poslanec SPD Jan Síla se zajímal zejména o článek, který se týká zpovědního tajemství v souvislosti s debatou o tom, zda by duchovní neměli mít povinnost hlásit podezření o sexuálních deliktech na nezletilých. Podle Fialy je zpovědní tajemství atraktivní otázka, která se řeší všude ve světě možná staletí. "V našem případě je ochrana zpovědního tajemství v souladu s trestním zákonem a občanským soudním řádem a nejdeme nad rámec této právní úpravy v této smlouvě," zdůraznil.
Loni darovalo orgány pro transplantace 229 lidí, jeden člověk může pomoci až osmi nemocným. Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) se chce nyní zaměřit především na informovanost cizinců, aby jejich blízcí darovat orgány neodmítali. Využít chce videí s lékaři, kteří pocházejí právě například z ukrajinské nebo vietnamské komunity. Loni bylo v Česku podle statistik 863 osob, které přijaly transplantované orgány, čekatelů je přes tisíc.
V IKEM ročně mají několik desítek dárců z ciziny. Podle jeho statistik v letech 2022 až říjen 2024 získalo orgány 31 Ukrajinců, 27 Slováků, osm Vietnamců a po dvou pacientech z Velké Británie, Polska či Ruska. Dárců bylo nejvíc z Ukrajiny (15), Slovenska (11) a Polska (4). V ČR se ze zákona předpokládá souhlas zemřelého s darováním orgánů, lékaři ale kontaktují i jeho rodinu. U cizinců narážejí i na jazykovou bariéru.
Laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech posouvá hranice vědy na globální úrovni a přináší nové příležitosti pro evropský průmysl. Taková byla slova prezidenta Petra Pavla, který centrum navštívil společně s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). ELI Beamlines funguje od roku 2015 a je součástí vědecko-výzkumné organizace The Extreme Light Infrastructure ERIC. Řadí se mezi technicky nejpokročilejší laserová centra na světě. Mezi jeho hlavní oblasti výzkumu patří materiální a biomolekulární aplikace, rentgenové zdroje čerpané ultrakrátkými laserovými pulsy, fyzika plazmatu a urychlování částic.
Prezident centrum označil za největší vědecko-výzkumný projekt v dějinách České republiky. Podle něj je podpora špičkové vědy cesta k prosperitě a konkurenceschopnosti Česka. Centrum u Prahy funguje převážně pro výzkum a uživatelské experimenty, které skrze spolupráci nabízí zázemí univerzitám a vědcům ze zahraničí. Budova má v podzemí patro s lasery a o další patro níže šest hal, ve kterých paprsky laserů zpracovávají vědci během experimentů.
Obvodní soud pro Prahu 9 bude v pondělí pokračovat v neveřejném jednání, které bude řešit hlavní část korupční kauzy Dozimetr, která je spojená se zakázkami pražského dopravní podniku (DPP). Mezi obžalovanými je mimo jiné zlínský podnikatel Michal Redl či bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (dříve STAN). Bližší informace soud odmítl poskytnout. Podle náznaků by se ale senát mohl zabývat několika námitkami podjatosti i žádostmi o předběžné projednání obžaloby.
Soud přitom už jednou o případu v neveřejném zasedání rozhodoval. Letos v srpnu se soudce Jakub Kriebel, který dostal tento případ jako předseda senátu na starosti, vyloučil pro možnou podjatost z projednávání kauzy. Obžaloba viní devět lidí v kauze Dozimetr z různých trestných činů kvůli korupci při manipulacích se zakázkami dopravního podniku. Státní zástupce Adam Borgula jim klade za vinu účast na organizované zločinecké skupině, přijetí úplatku, podplacení, praní špinavých peněz a nedovolené nakládání s drogami. Vyšetřovatelé tvrdí, že organizovaná skupina obsadila důležité pozice v pražském dopravním podniku tak, aby spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky. Klíčovou postavou skupiny byl podle nich podnikatel Redl.
Za akci roku 2024 zvolili fanoušci festival taneční hudby Beats for Love, který obecně patří mezi největší akce svého druhu ve střední Evropě. Jen letos ho navštívilo přes 50.000 lidí. Vyhlášení bylo součástí zahájení letošního ročníku akce Prague Music Week, jehož druhé opakování potrvá na Výstavišti Praha do 2. listopadu. Vedle akce roku dnes odborná veřejnost udělila další ocenění v sedmi kategoriích. Cenu za hudební počin roku 2024 získal koncert britského písničkáře Eda Sheerana v Hradci Králové. Festivalem roku při rovnosti hlasů vyhlásili dvě akce - Rock for People v Hradci Králové a brněnský Pop Messe.
Konference do 2. listopadu na třech scénách nabídne přes 40 diskusí, prezentací, workshopů a panelů o aktuálních tématech ze světa hudby s více než stovkou řečníků z Česka i ze zahraničí. Pozvání přijali i hudebníci, například David Koller, Albert Černý z Lake Malawi, Ondřej Dostál z kapely Jamaron nebo Rony Janeček z formace John Wolfhooker. V programu nebudou chybět praktické workshopy. Prague Music Week navazuje na úspěšné hudební konference Nouvelle Prague a Beats Evolution Conference. Jeho loňský první ročník v Národním domě na Smíchově a přidruženém Futurum Music Baru navštívilo celkem 2500 lidí.
V sobotu bude zataženo až oblačno, místy se může objevit slabý déšť nebo přeháňky, na severovýchodě nad 1100 metrů mohou srážky mít i sněhovou podobu. Během dne budou srážky od severovýchodu ubývat a ztrácet se bude také oblačnost. Nejnižší noční teploty klesnou k 9 až 5 °C. Přes den nebude o moc tepleji, jen mezi 8 až 12 °C. Vítr bude mírný severozápadní, postupně severní o rychlosti 2 až 6 m/s, k večeru ale zeslábne.
Když přijdete v těchto dnech na české hřbitovy, uvidíte mihotající se světýlka svíček a dušičkovou výzdobu. Kořeny Dušiček pochází pravděpodobně z keltských rituálů.
Lesy pro život je název naučné stezky, kterou nedávno otevřela brněnská Mendelova univerzita v Mongolsku, nedaleko hlavního města Ulánbátaru. Stezka vede částečně po trase, kterou s pomocí turistických značek Klubu českých turistů vyznačili Češi před rokem. Dnes je nejčastějším výletním cílem pěších turistů v Mongolsku.
Dnes se v doprovodu Martina Karlíka z Prague City Tourism zastavíme na stanici trasy A Jiřího z Poděbrad, abychom si povídali o historických osobnostech, které inspirovaly názvy stanic. Je jich překvapivě málo.
Otestujte své znalosti o České republice!
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2024, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: cesky@radio.cz, Facebook, Youtube, Instagram